Chironomidae – pakomáři

Popis: Početná čeleď drobných až středně velkých dvoukřídlých, s délkou těla 1–15 mm. Tělo je většinou štíhlé a protáhlé. Hlava je malá s poměrně velkýma složenýma očima. Ústní ústrojí je u většiny druhů zakrnělé (dospělci často nepřijímají potravu). Tykadla jsou u většiny druhů poměrně dlouhá, článkovaná, u samců nápadně dlouze pýřitá (u samic jen krátce). Hruď je poměrně mohutná. Zadeček je obvykle protáhlý, nápadně delší než křídla. Zbarvení těla je většinou hnědé, černé nebo šedavé, vzácněji světlé, nazelenalé a u některých druhů i s kresbou nebo proužkováním. Křídla jsou úzká, průhledná, u některých druhů slabě „zakouřená“, krajní žilka je vyvinutá jen na předním okraji křídla. Nohy jsou poměrně dlouhé, u sedících jedinců je často první pár namířen nahoru. Larvy jsou červovité s kousacím ústrojím a análními přívěsky a sklerotizovanou hlavou. Zbarvení larev je často červené (díky barvivu analogu hemoglobinu), některé druhy mají larvy žlutavé nebo až téměř průhledné. Pohyblivé protáhlé kukly dýchají pomocí růžků v hlavové části.

Možná záměna: Vzhledově se pakomáři podobají komárům (Culicidae), liší se od nich mj. absencí bodavě sacího ústrojí. Podobné jsou také koretry (Chaoboridae), které mají krátký sosák a křídla pokrytá drobnými chloupky. Příbuzní jsou komárovci (Ceratopogonidae) a muchničky (Simuliidae). Vzhledem k velkému množství druhů, je rozlišování do druhové úrovně u některých skupin složité a vyžaduje zkušenost, srovnávací materiál, dobrou techniku a odbornou literaturu. Některé druhy lze rozlišit pouze podle kopulačních orgánů nebo geneticky. Existují však i klíče k určování larev a kukel.

Rozšíření: Pakomáři jsou rozšířeni po celém světě, v tropech, subtropech, mírném pásu i v boreální oblasti, včetně Antarktidy. Na světě je popsáno přes 5000 druhů, počet druhů se však odhaduje nejméně okolo 10 000 druhů.

V ČR se udává výskyt 271 druhů. Jedná se u nás o poměrně prostudovanou skupinu, nicméně nové taxonomické znalosti a metody předurčují v našich podmínkách daleko víc druhů. Vydán byl seznam českých druhů pakomárů a několik prací, zejména týkajících se určování dospělců i larev. Ucelená monografie o pakomárech však u nás chybí.

Biologie a ekologie: Pakomáři u nás žijí především v mokřadních a vodních biotopech různého typu od nížin do hor. Dospělci žijí v okolí stojatých a mírně tekoucích vod. Přes den odpočívají na vegetaci. Mají převážně soumračnou aktivitu, kdy se samci seskupují do velkých rojů a létají nad vodní hladinou a v okolí vod. Setkat se s nimi můžeme od brzkého jara do podzimu. Do těchto rojů přilétají samice, které se se samci páří ve vzduchu, u některých druhů na vegetaci. Dospělci obvykle nepřijímají potravu a žijí velmi krátce (v řádech hodin až několika dnů). Samice kladou vajíčka v rosolovitých pouzdrech do vody, některé druhy také do mokré půdy, mechu nebo zahnívajících organických látek. Larvy žijí v různých typech stojatých a pomalu tekoucích vod. Najdeme je v rybnících, jezerech, tůních, řekách, potočních tišinách, kalužích. Některé druhy jsou úzce vázané na konkrétní biotopy, některé se vyskytují na široké škále biotopů, stejně tak to platí u kvality vody. Jsou tak jedním z bioindikátorů vodních biotopů. Larvy žijí na dně v sedimentu, na kamenech, některé druhy si vytvářejí z hedvábných vláken vakovité trubičky, ve kterých žijí. Živí se organickým detritem ve vodách, některé druhy jsou dravé a živí se drobnými vodními organismy a biofilmem. Larvy i dospělci pakomárů jsou důležitou součástí potravních koloběhů všech sladkovodních a mokřadních ekosystémů. Larvy jsou často prodávány jako krmení pro akvarijní ryby, známé jako „patentky“.

Literatura:

Bitušík P. & Losos B. (1997): Chironomidae. In Chvála M. (ed.): Check List of Diptera (Insecta) of the Czech and Slovak Republics. Karolinum, Charles University Press, Prague, pp. 34–39.

Losos B. (1996): Klíč k určení larev pakomárovitých (Chironomidae). Masarykova univerzita, Brno, 176 stran.

Šípek P. Hadrava J., Hrůzová L., Sommer D. & Zeman Š. (2025): Atlas hmyzu, průvodce českou přírodou. Edika.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!