Cercidia prominens (Westring, 1851) – křižák trnečkový

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Staus: běžný druh

Popis: Malý křižák o délce těla 3,5–5 mm (hlavohruď 1,8–2,3 mm). Hlavohruď je tmavohnědá až červenohnědá se světlejšími chloupky, někdy s tmavšími znaky. Oční hrbolek jen mírně vystouplý. Zadeček je vejčitý, v přední části zašpičatělý s řadou drobných trnů (odtud české jméno „trnečkový“). Zbarvení zadečku je variabilní, od světle hnědé až po červenohnědé. Na hřbetní straně zadečku je většinou nevýrazný světlý proužek a vlnkovitá kresba. Zbarvení samců je obvykle tmavší a více kontrastní. Nohy jsou žlutohnědé až červenohnědé s tmavým kroužkováním a tmavšími stehny prvního páru.

Možná záměna: Díky řadě drobných trnů na zadečku a tvaru zadečku je nezaměnitelný. Na světě jsou známí jen tři druhy křižáků rodu Cercidia. Vzdáleně připomíná svým vzhledem a bionomií některé druhy rodu Hypsosinga, zvláště jedinci s dobře patrným proužkem.

Rozšíření: Holarktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, na Kavkaze, v Rusku a Severní Americe.

V ČR nehojný druh, roztroušeně však v nížinách a středních polohách po celém území. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Křižák trnečkový obývá sušší nelesní málo narušené biotopy, jako jsou různé typy luk, pastviny, vřesoviště, písčiny, lesostepi, okraje lesů, někdy i na mokřadech. Žije skrytě mezi bylinnou a keříčkovitou vegetací, kde si staví menší kolovité sítě, většinou nízko nad zemí v místech s řídkou vegetací. Má denní aktivitu a přes den sedí ve středu sítě a číhá na kořist. Při vyrušení se okamžitě spouští na zem a ukrývá se v detritu, po chvíli se vrací zpět na síť. S dospělci se setkáme celoročně, nejčastěji však od dubna do října.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!