Centaurea cyanus L. – chrpa modrá

Syn.: Cyanus segetum Hill.; C. cyanus (L.) Hill., nom. inval.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: běžný druh (zdomácnělý archeofyt)

Popis: Bylina s tenkým, vřetenovitým kořenem. Lodyha přímá, brázditá, větvená, řídce olistěná, přitiskle pavučinatě chlupatá. Přízemní listy lyrovitě peřenosečné, lodyžní listy přisedlé, nesbíhavé, celistvé nebo chudě členěné, čárkovitě kopinaté. Úbory jednotlivé; zákrov vejcovitý, zákrovní listeny střechovitě uspořádané, přitisklé. Okrajové květy jalové, s nálevkovitou korunou, zářivě modré, vzácně bílé. Plodem jsou podlouhle vejcovité, řídce jemně chlupaté, světle hnědé až našedlé nažky.

Možná záměna: Kombinací jednoletosti a nesbíhavých, úzkých listů dobře poznatelný druh.

Rozšíření: Primární areál druhu je obtížně stanovitelný, pravděpodobně zahrnoval oblast jižní Evropy a Blízkého východu, odkud se druh v raném středověku s obilnými kulturami rozšířil po celé Evropě. Dnes je znám kosmopolitně z celého světa, avšak mimo Evropu je hodnocen jako nepůvodní druh.

V České republice se vyskytuje s různou intenzitou po celém území, především však v nižších a středních polohách. Do vysokých hraničních pohoří nezasahuje nebo jen sporadicky do jejich podhůří.

Ekologie: Chrpa modrá je typickým polním plevelem vázaným na obilné kultury, méně často provází pole s jinými plodinami. Roste též na úhorech, při okrajích cest a železničních kolejí a na překladištích. Je značně tolerantní k vysýchání půd a obsahu minerálních látek, optimum nachází v plevelové vegetaci chudých substrátu sv. Scleranthion annui. Chrpa modrá je živnou rostlinou nosatčíka (Ceratapion basicorne).

Jednoletý terofyt až ozimá bylina s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

Poznámka: Výskyt tohoto druhu na našem území značně fluktuuje. Jeho rapidní ústup byl zaznamenán od poloviny 20. století a byl spjat s rozvojem a masivním užíváním herbicidů v zemědělství. Chrpa modrá se dostala i do Červeného seznamu vzácných a ohrožených druhů, v jehož posledním vydání se už zase nenachází.

Bezesporu patří mezi obecně známé druhy spjaté s polnohospodářskou krajinou našeho území, na řadě míst chrpa modrá (modrák) dostala specifická lidová označení. Například v Těšínském Slezsku se používalo názvů několik – glovoče vycházející z polského głowacz a blavatek odvozený z polského adjektiva bławy (= světle modrý).

Zemědělci jej považují za významnější plevel ozimé řepky a ječmene, který se v posledních dekádách velmi dobře adaptoval na pěstování první zmíněné plodiny. Květy chrp se využívaly v tradiční medicíně pro stimulační a uklidňující účinky. Přípravek z nich se užíval při menstruačních problémech nebo při zánětech spojivek. V posledních letech se častěji pěstuje v městském prostředí jako součást „environmentálně laděných či motýlích“ záhonů.

Literatura:

Bakels C. (2012): The early history of cornflower (Centaurea cyanus L.) in the Netherlands. – Acta Paleobotanica, 52(1): 25–31.

Jursík M., Holec J. & Andr J. (2009): Biologie a regulace dalších významných plevelů České republiky. Chrpa modrá (Centraurea cyanus L.). – Listy cukrovarnické a řepařské, 125(3): 90–92.

Kaplan Z., Koutecký P., Danihelka J., Šumberová K., Ducháček M., Štěpánková J., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Kubát K., Mráz P., Wild J. & Brůna J. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. – Preslia 90: 235–346.

Khammar A. & Djeddi S. (2012): Pharmacological and Biological Properties of Some Centaurea Species. – Europaean Journal of Scientific Research, 84(3): 398–416.

Štěpánek J. (2004): Cyanus Mill. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, p. 451–458.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!