Carex cespitosa L. – ostřice trsnatá

Syn.: Carex drejeri O. Lang; C. erecta J. F. Gmel.; C. ferax J. F. Gmel.; C. spreta Steud.; Limivasculum cespitosum (L.) Fedde & J. Schust.; Neskiza cespitosa (L.) Raf.; Vignea cespitosa (L.) Rchb.

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: NT

Popis: Různoklasá, hustě trsnatá ostřice bez výběžků. Dolní pochvy tmavě purpurové, se světlejší špicí, za sucha lesklé, nerozpadavé, jen s nevýraznou síťkou na okraji. Listy zjara svěže zelené, později tmavé, matné, měkké. Květenství s nahloučenými klásky; samčí vrcholový, jediný; samičí obvykle v počtu 2–3, přisedlé, překrývající se; listen pod spodním kláskem vždy kratší než květenství. Plevy samičích květů kopinaté, úzké, kratší nebo stejně dlouhé jako mošničky, tmavě purpurové. Mošničky v obrysu oválné, na povrchu jemně zrnité, oboustranně vypouklé, záhy opadávající, zúžené v krátký, hladký, bezzubý zobánek.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, občas zaměňovaný s trsnatými typy ostřice obecné (Carex nigra), které však v trsech tvoří horizontální výběžky, rostliny rovněž kvetou později.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem zaujímajícím temperátní pás Eurasie. Areál se rozpíná od severního Španělska, Britských ostrovů až po Dálný východ.

V České republice se vyskytuje místy roztroušeně, zejména ve středních polohách v oblastech se srážkovým stínem. S vyšší frekvencí roste v jižních Čechách, v Podkrušnohoří, na Džbánsku a Křivoklátsku, na Dokesku, v Českém ráji, na jihozápadní Moravě a na Drahanské vrchovině. Prakticky chybí ve vysokých pohořích – v Krkonoších, Jeseníkách, na Šumavě a především na celé východní Moravě v Karpatech.

Ekologie: Tato ostřice osidluje mokřadní biotopy, především slatinné louky v nivách řek, mokřadní olšiny a rašeliniště. Preferuje zásadité glejové půdy formované v místech s vysokou hladinou podzemní vody. Snáší pokles vodního sloupce a statní jedinci dokáží na odvodňovaných místech relativně dlouho přežívat. Je součástí vegetace vlhkých pcháčových luk sv. Calthion palustris a vegetace vysokých ostřic sv. Magno-Caricion.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Ostřice trsnatá není zvláště chráněná, v Červeném seznamu je řazena mezi druhy téměř ohrožené (NT), což odráží lokálně vyšší frekvenci lokalit. Roste ovšem na cenných mokřadních, ochranářsky prioritních stanovištích, které si zasluhují ochranu a pravidelnou péči.

Literatura:

Kaplan Z., Koutecký P., Danihelka J., Šumberová K., Ducháček M., Štěpánková J., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Kubát K., Mráz P., Wild J. & Brůna J. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. – Preslia 90: 235–346.

Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. – Lesnická práce, Praha.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!