Carduus nutans - bodlák nicí

23. 10. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Carduus nutans L. – bodlák nicí

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: C4

 

Popis: Bylina s přímou, vlnatě chlupatou, pravidelně olistěnou, ostnitě křídlatou lodyhou, vysokou i přes 150 cm. Listy přisedlé, peřenoklané, pichlavě ostnité, s ostny až 5 mm dlouhými. Úbory velké, jednotlivé na konci hlavní lodyhy nebo bočních větví, často nicí, stopkaté; vnější a střední zákrovní listeny zúžené v osten. Nažky hladké, lesklé; paprsky chmýru drsné, na bázi srostlé.

 

Možná záměna: V České republice dobře poznatelný druh bodláku, který se snadno pozná dle velkých úborů na dlouhých nekřídlatých stopkách. V rámci areále je ovšem značně variabilním druhem, rozpadajícím se na řadu drobných taxonů.

 

Rozšíření: Evropský druh, který se vyskytuje od Britských ostrovů po Polsko, Ukrajinu a západní pobřeží Černého moře. Vyhýbá se mediteránní zóně. Jako nepůvodní druh je znám z východní Asie, jižní Afriky, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu.

 

V České republice se vyskytuje v polohách termofytika a přilehlých oblastech mezofytika, kde roste zejména v jižních Čechách, ovšem vzácně zasahuje i do vyšších poloh. Častější je v Čechách, než na Moravě.

 

Ekologie: Bodlák nicí je spíše ruderálním druhem rostoucím na úhorech, při okrajích cest, na rumištích, haldách, navážkách, na zpustlých xerotermních pastvinách, ale též na zříceninách hradů či v lomech. Preferuje čerstvě vlhké, skeletovité půdy, bohatší na dusík. Je udáván jako diagnostických druh xerotermní archeofytní ruderální vegetace sv. Onopordion acanthii.

 

Dvouletka s fenologickým optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Bodlák nicí nepatří mezi zvláště chráněné taxony. V Červeném seznamu mu náleží nejnižší status ohrožení, tj. druh vyžadující pozornost (C4a), což je dáno ústupem plevelných druhů v minulosti, stejně jako absencí druhu v některých rozsáhlejších oblastech naší země. Naproti tomu patří mezi nejinvazivnější druhy světa, zavlečené z Evropy do jiných částí světa.

 

 

Literatura:

 

Jongejans E. et al. (2006): What controls the population dynamics of the invasive thistle Carduus nutans in its native range? – J. of App. Ecology, 43: 877–886.

 

Štěpánková J. (2004): Carduus L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky, vol. 7, Academia, Praha, 377–385.