Carabus glabratus Paykull, 1790 - střevlík hladký  

Syn.: Oreocarabus glabratus Paykull, 1790; Carabus dzieduszyckii Lomnicki, 1894; Carabus laevigatus Scriba, 1790

Čeleď: Carabidae - střevlíkovití

Status: běžný druh

Popis: Velikost těla 22-34 mm, zbarvení je tmavě leskle modré až černé, velmi vzácně červeno-hnědé. Spodní strana těla a přívěsky jsou zbarveny černě. Oči silně vystupují z povrchu hlavy. Tykadla dosahují přibližně poloviny krovek. Štít čtvercovitý, zadní rohy tvoří krátké laloky. Tělo je hodně klenuté, krovky oválné.  Celé tělo téměř hladké, jemně zrnité.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh, nezkušený pozorovatel by mohl střevlíka hladkého (Carabus glabratus) zaměnit snad jen se střevlíkem fialovým (Carabus violaceus) nebo střevlíkem vypouklým (Carabus convexus). C. violaceus se liší především jiným tvarem těla a štítu a také zbarvením. C. convexus je malý druh, velikost těla je 14-20 mm a na krovkách najdeme výrazné žebírka.

Rozšíření: Evropský druh. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, vyjma nejjižnějších států (Portugalsko, Španělsko, Bulharsko, Makedonie, Řecko, Albánie a ostrovy).

V ČR hojný především v podhůřích a horách.

Biologie a ekologie: Dospělci od časného jara až do podzimu. Obývá lesy pahorkatin a hor (listnaté i jehličnaté), vystupuje až do alpínské zóny. Často poblíže vody, pod mechem, kameny nebo v trouchu kmenů. Drobné bezobratlé loví ve dne i v noci, potravou jsou žížaly, plži a larvy hmyzu, ale také mršiny. Dospělci zimují v trouchnivějících kmenech nebo v mechu.

Taxonomická poznámka: Je rozlišováno několik poddruhů, v ČR nominotypický poddruh Carabus glabratus glabratus.

Literatura:

Hůrka K. (1996): Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Illustrated key. Carabidae České a Slovenské republiky. Nakladatelství Kabourek, Zlín.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!