Capnodis tenebrionis - krasec temný

2. 9. 2008 vytvořil Filip Trnka

Capnodis tenebrionis (Linnaeus, 1761)  - krasec temný

 Syn.: Buprestis moluccensis Voet, 1806; Buprestis naevia Gmelin, 1788; Buprestis tenebrioides Pallas, 1782; Buprestis variegata Goeze, 1777; Capnodis aequicollis Obenberger, 1917; Capnodis aerea Laporte & Gory, 1836; Capnodis deglabrata Obenberger, 1917; Capnodis moerens Mannerheim, 1837; Capnodis undulata Fleischer, 1917; Buprestis tenebrionis Linnaeus, 1761

 Čeleď: Buprestidae - krascovití

 Status: KO, RE

 

Popis: Velký, robustní zástupce krascovitých o velikosti 12-28 mm. Černý druh s bílo-šedě tomentovaným štítem, který se leskne. Krovky před koncem slabě vykrojené a často na nich jsou malé tečky, které mají stejnou barvu jako štít.

 

Rozšíření: Mediteránní druh, který zasahuje do střední Evropy, na Slovensko, Ukrajinu, Kavkaz, do Turecka, Sýrie, Iráku, Íránu a severní Afriky.

 

V ČR  znám vzácně, prakticky jen z nejteplejších oblastí jižní Moravy (CHKO Pálava), dříve byl dokonce nalezen v okolí Prahy. Dnes v Čechách vyhynulý. V posledních letech nebyl nalezen, takže není jisté jestli nevyhynul úplně na celém území.

 

Biologie a ekologie: Imaga lze nalézt od května na květech hlohů a jiných stromů, také ve starých ovocných sadech. Jde o velmi teplomilný druh. Obývá lokality stepního charakteru. Dospělci často sedí nehybně na větvičkách keřů, kde okusují mladé pupeny a listy stromů. Po spáření samičky kladou vajíčka na živné rostliny rodu Prunus, třeba trnka obecná (Prunus spinosa). Vajíčka kladou k patě stromu, po vylíhnutí larvy pronikají do kořene, kde prodělávají vývoj. Vývoj trvá asi 3-5 let, je závislý na klimatických podmínkách a kvalitě živné rostliny.

 

Ohrožení a ochrana: Úbytek extenzivních sadů s ovocnými stromy, nedostatek vhodných stanovišť. Také intenzifikace zemědělství a neponechávání stepních lad. Podle zákona druh kriticky ohrožený, červený seznam ho uvádí jako regionálně vymizelého. Je jediným zástupcem rodu Capnodis v ČR a patří mezi naše největší krasce. Střední Evropou také probíhá hranice jeho severního rozšíření. Ochrana lokality výskytu a pokud možno zase zpětně zavést extenzivní hospodaření v ovocných sadech, to jsou způsoby, jak lze navrátit tento druh do naší přírody. Drastické změny v krajině vedly k vymizení tohoto klenotu mezi brouky, doufejme, že nějaký ten nález se zase podaří.