Camponotus ligniperda (Latreille, 1802) – mravenec dřevokaz

Čeleď: Formicidae – mravencovití

Status: běžný druh

Popis: Náš největší mravenec, délka těla dělnic a vojáků je 6,5–14 mm, královna má 14–17 mm. Vyskytují se kasty dělnic a vojáků, kteří mají oproti nim velkou hlavu a větší kusadla. Hlava je černá s tykadly posazenými vysoko na hlavě. Hruď, stopka a bazální část zadečku je u dělnic a vojáků červenohnědá, u královen je hruď tmavá (téměř černá). Zadeček je černý, lesklý s krátkými řídkými chloupky. Nohy jsou černé.

Možná záměna: Záměna je možná zejména s velmi podobným mravencem obrovským (Camponotus herculeanus), který je stejně velký. Tento druh má však delší a hustější ochlupení zadečku. Žije zejména ve vyšších polohách. Od podobných mravenců rodu Formica se liší větší velikostí a robustnějším tělem, tmavou hlavou a tykadly postavenými výše na hlavě.

Rozšíření: Evropský druh, který se vyskytuje v mírném pásu Evropy (střední a severní Evropa, sever Balkánu) a sever Turecka.

V ČR hojný druh po celém území od nížin do středních poloh a pahorkatin. Teplomilnější druh než mravenec obrovský.

Biologie a ekologie: Mravenec dřevokaz obývá různé lesní biotopy, zejména listnaté a smíšené lesy, jejich okraje, mýtiny, paseky a okraje lesních cest, méně také na nelesních biotopech. Hnízda si vytváří nejčastěji v kmenech odumřelých a oslabených stromů (zvláště jehličnanů) napadených houbami, v pařezech a padlých kmenech, ale i pod kameny. Ve dřevě vykusují chodby, dřevem se však neživí a vynáší vykousaný materiál z hnízda ven, hromádky pilin tak často prozradí jeho přítomnost. Hnízda mravence dřevokaze, jsou s oblibou vyhledávané datlovitými ptáky. Hnízdo zakládá většinou jedna královna, která se sama stará o první potomstvo. Někdy může být i několik společných hnízd v jednom kmenu. Na nelesních biotopech jsou hnízda v zemi, většinou pod kameny. Hnízdo bývá většinou ve spodní části kmenu a pokračuje i pod zem. Rojení probíhá obvykle během června. Mravenec dřevokaz je všežravec, v potravě převažuje zejména různý hmyz a s oblibou se také živí medovicí mšic na stromech. Aktivní jsou ve dne i v noci. Občas bývá označován jako „škůdce“ díky mylné představě, že napadá stromy, hnízda si však buduje pouze v již oslabených odumírajících stromech a naopak se živí ostatním hmyzem.

Literatura:

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2012): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví. Academia Praha.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!