Campanula glomerata - zvonek klubkatý

2. 6. 2011 vytvořil Michal Hroneš

Campanula glomerata L. – zvonek klubkatý

• Campanula glomerata subsp. glomerata – zvonek klubkatý pravý

Campanula glomerata subsp. farinosa (Rochel) Kirschleger – zvonek klubkatý pomoučený

Syn.: Campanula petraea F. W. Schmidt, Weitenwebera glomerata (L.) Opiz, Campanula farinosa (Rochel) Andrz.

Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé byliny s válcovitým dřevnatějícím oddenkem a přímou, obvykle nevětvenou, kadeřavě pýřitou až olysalou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, vejčitě kopinaté až vejčitě podlouhlé, na bázi srdčité až okrouhlé, na okraji vroubkované, na konci zašpičatělé. Lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé. Květy, vyrůstající v paždí listenů a v hlávkovitém květenství na konci lodyhy, jsou nálevkovitě zvonkovité, modrofialové, asi do jedné třetiny dělené v tupě zakončené cípy. Kališní cípy úzce trojúhelníkovité, na konci špičaté. Čnělky jsou přibližně stejně dlouhé jako koruna, na konci s trojramennou bliznou. Plodem je tobolka.

 

Poddruhy se od sebe liší zejména stupněm odění rubu listů a také jejich počtem. Nominátní poddruh má listy pýřité, roztroušeně chlupaté či olysalé, rovné a na lodyze vyrůstající po 8–15. Zvonek klubkatý pomoučený má listy hustě chlupaté až plstnaté, na okraji často svinuté a na lodyze vyrůstající po 5–9. Oba poddruhy rostou často pospolu a vytvářejí přechodné formy.

 

Možná záměna: Nejpodobnějším druhem je zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), který se od zvonku klubkatého liší tuhým, štětinatým oděním, spodními listy na bázi sbíhavými na řapík, čnělkami vyčnívajícími z koruny a tupými kališními cípy.

 

Rozšíření: Eurasijský druh, který se vyskytuje od Britských ostrovů na západě po východní Sibiř a Japonsko na východě. Souvislá jižní hranice v Evropě prochází severním Španělskem, střední Itálií a severem Balkánského poloostrova. Na sever druh zasahuje až k polárnímu kruhu. Subsp. farinosa má těžiště rozšíření především v Panonské nížině, odkud zasahuje na západ až do Švýcarska.

 

Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně až hojně od nížin do podhůří. Subsp. farinosa je hojnější především v teplejších oblastech Moravy.

 

Ekologie: Suchomilnější a teplomilnější druh, který se vyskytuje na lesostepních stráních, na skalních stepích či v teplejších lesních lemech a křovinách, na čerstvě vlhkých až vysýchavých, hlubších půdách s mírně kyselým pH.

 


Literatura:

Fedorov A. A. (1957): Campanulaceae Juss. – In: Shishkin B. K. (ed.), Flora SSSR 24, Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, Moskva, 92–322.

Kovanda M. (2000): Campanulaceae Juss. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 719–748.