Natura Bohemica | příroda České republikyCalocoris affinis (Herrich-Schäffer, 1835) – klopuška běžná
Čeleď: Miridae – klopuškovití
Status: běžný druh
Popis: Tělo o délce 6,5–8,5 mm je dlouze oválné, lesklé a jako u všech klopušek slabě sklerotizované a tudíž poměrně měkké. Čtyřčlánková tykadla jsou přibližně stejně dlouhá jako tělo, první článek je delší něž šířka hlavy. Hlava je v poměru k tělu dosti malá. Štít má lichoběžníkový tvar. Křídla jsou vždy plně vyvinuta. Zbarvení je jednobarevně zelené, kromě membrány polokrovek, která je šedočerná.
Možná záměna: Velmi podobná je vzácná horská klopuška Calocoris alpestris, která je větší (9–11 mm) a liší zbarvením prvního článku tykadel (zpravidla je počáteční část článku zbarvena hnědě či černě, ale někdy může být celý článek zbarven zeleně jako u C. affinis). Klopuška C. alpestris se dále vyznačuje poloodstálými černými chloupky na štítu a štítku, zatímco u C. affinis jsou tyto chloupky přilehlé stejně jako chloupky na polokrovkách (znak viditelný jen pod velkým zvětšením).
Dále je záměna možná i s jinými rody zeleně zbarvených klopušek (Lygocoris, Orthotylus, Apolygus, Closterotomus, Blepharidopterus, Trigonotylus, Megaloceraea), přičemž rod Calocoris lze odlišit kombinací znaků jako je tvar a velikosti těla, tvar štítu, délka prvního tykadlového článku, ochlupení atd.
Rozšíření: Obývá celou Evropu s výjimkou Britských ostrovů a severních částí Skandinávie. Areál sahá dále do severní Afriky a na Blízký východ.
V ČR po celém území hojná.
Biologie a ekologie: Klopuška běžná žije na zastíněných biotopech s vyšší vegetací (lesy a lesní okraje, remízky, okraje vodních toků, málo udržované zahrady či parky apod.). Saje na různých vysokých bylinách (často na kopřivách) i na dřevinách. Dospělci se vyskytují v červnu a červenci; přezimujícím stádiem je vajíčko.
Literatura:
Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.
Malenovský I., Kment P., Sychra J. (2014): Ploštice, křísi a mery (Hemiptera: Heteroptera, Auchenorrhyncha, Psylloidea) okolí Přebuzi v Krušných horách. Klapalekiana, 50: 181–234.
Stichel W. (1956–1958): Illustrierte Bestimmungstabellen der Wanzen. II. Europa. (Hemiptera Heteroptera Europae). Vol. 2. Selbstverlag, Berlin-Hermsdorf.
Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!