Bombus rupestris (Fabricius, 1793) – pačmelák cizopasný 

Čeleď: Apidae – včelovití

Status: SO

Popis: Velký druh čmeláka o délce těla 18–25 mm. Hlava a tělo je robustní, černé, u samice s oranžovým ochlupením na posledních zadečkových článcích, samci mají žlutošedé chloupky řídce i na hrudi a celém zadečku. Samice má někdy na předním a zadním okraji proužek se žlutavých chloupků. Celé tělo je krátce a hustě ochlupeno. Sosák je krátký. Křídla jsou tmavě hnědá až téměř černá. Nohy jsou robustní, černé, bez „sběracích košíčků“ na zadních nohách.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími pačmeláky (v ČR 7 druhů), od kterých se mj. liší oranžovým koncem zadečku a žlutavými chloupky jen na okrajích hrudi. Od pravých čmeláků, zvláště od velmi podobného čmeláka skalního (Bombus lapidarius) se liší zejména, robustnějším tělem, tmavými křídly a absencí sběracích košíčků na zadních nohách.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Střední Asie.

V ČR hojný druh, po celém území, zejména však v nížinách a v teplejších oblastech.

Biologie a ekologie: Pačmelák cizopasný žije na různých osluněných nelesních biotopech, na loukách, stráních, stepích, v okolí cest, ale i v kulturní krajině, v zahradách, parcích a sadech. Aktivní jsou zejména za slunečného počasí, kdy vyhledávají kvetoucí rostliny na nichž sají nektar. Po přezimování vylétají na jaře samice z úkrytů a hledají hnízda ostatních čmeláků, většinou však čmeláka skalního (B. lapidarius). Samice proniká do hnízda a obvykle usmrtí královnu hostitelského hnízda a do komůrek v hnízdě naklade své vajíčka o něž se starají dělnice z původního hnízda. Vývoj je rychlejší než u hostitelských čmeláků. Pačmeláci nevytvářejí kasty dělnic a z kukel se líhnou jen pohlavní jedinci.

Ochrana a ohrožení: Pačmelák cizopasný, je zařazen v seznamu zvláště chráněných druhů ČR jako druh silně ohrožený (pod chybným jménem „Psythirus rufipes“). Jedná se však o poměrně běžný druh, který v současnosti není ohrožen. V navrhované novelizaci seznamu zvláště chráněných druhů ČR již nefiguruje v žádné kategorii.

Taxonomická poznámka: Dříve patřili pačmeláci do samostatného rodu Psithyrus. V současnosti je skupina sociálně parazitických pačmeláků řazena s hostiteli čmeláky do společného rodu Bombus.

Literatura:

Macek J., Straka J., Bogush P., Dvořák L., Bezděčka P. Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví – II. dotisk. Academia, Praha.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!