Bombus hortorum (Linnaeus, 1761) – čmelák zahradní
Čeleď: Apidae – včelovití
Status: O
Popis: Velký druh čmeláka o délce těla 11–20 mm u dělnic a samců, 17–25 mm u samic. Hlava a sosák jsou prodloužené. Tělo je robustní, černé, se sytě žlutým páskem na předním i zadním okraji hrudi. Má nejdelší sosák z našich čmeláků. První článek zadečku je žlutavě ochlupený, konec zadečku je bílý. Žluté pásky někdy můžou být nevýrazné. Celé tělo je krátce a hustě ochlupeno. Samci mají podobné zbarvení jako samice, jsou však menší s delším ochlupením. Křídla jsou průhledná, mírně nažloutlá. Nohy jsou robustní, černé, se „sběracími košíčky“ na zadních nohách.
Možná záměna: Záměna je možná s dalšími čmeláky rodu Bombus (v ČR 38 druhů), od kterých se mj. liší dvěma žlutými páskami na hrudi. Velmi podobný je čmelák humenní (Bombus ruderatus), který se liší tečkovaným čelním štítkem a na hrudi převažujícím žlutým zbarvením nad černým.
Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, severní Afriky a Střední Asie.
V ČR hojný druh, po celém území, od nížin do podhůří.
Biologie a ekologie: Čmelák zahradní žije ve světlých lesích, křoviny, paseky, parky, zahrady i kulturní krajinu. Aktivní jsou zejména za slunečného počasí, kdy vyhledávají kvetoucí rostliny, na nichž sají nektar, díky dlouhému sosáku, často také na trubkovitých květech, je důležitým opylovačem bobovitých rostlin. Po přezimování vylétají brzy na jaře samice z úkrytů a nejčastěji v norách hlodavců, ale i jiných úkrytech v zemi, vzácněji i ve stavbách zakládají hnízda. V letních měsících, kdy vrcholí jejich aktivita mohou hnízda těchto čmeláků čítat okolo stovky jedinců. Samci na konci léta opouštějí hnízdo a zdržují se na kvetoucích rostlinách až do podzimu. Přezimují jen samice (královny), nejčastěji zahrabané v zemi. Sociálním parazitem je pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus).
Ochrana a ohrožení: Čmelák zahradní je zařazen v seznamu zvláště chráněných druhů ČR jako druh ohrožený. Jedná se však o poměrně běžný druh, který v současnosti není ohrožen. V navrhované novelizaci seznamu zvláště chráněných druhů již nefiguruje.
Literatura:
Macek J., Straka J., Bogush P., Dvořák L., Bezděčka P. Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví – II. dotisk. Academia, Praha.
Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!