Bolboschoenus laticarpus - kamyšník širokoplodý

8. 3. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Bolboschoenus laticarpus Marhold et al. – kamyšník širokoplodý

Syn.: Scirpus maritimus var. cymosus Rchb., Bolboschoenus maritimus subsp. cymosus (Rchb.) Soják

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: LC

 

Popis: Bylina s větvenými podzemními oddenky, nesoucími eliptické hlízy. Stonek přímý, trojhranný, obvykle 70 až 110 cm dlouhý. Květenství rozkladité, složené z centrálního shluku přisedlých klásků a také z klásků stopkatých. Plodem jsou trojhranné nažky, na průřezu tvaru zploštělého rovnoramenného trojúhelníku; exokarp na průřezu tenčí než mezokarp.

 

Možná záměna: Spolehlivé určení kamyšníků je možné pouze podle plodů. Habituelně nejpodobnější tomuto druhu je kamyšník vrcholičnatý (Bolboschoenus yagara), který má také rozkladité květenství, ale s větším počtem stopkatých než přisedlých klásků. Nažky jsou na průřezu tvaru rovnostranného trojúhelníku; mezokarp velmi silný, naopak exokarp tenký.

 

Rozšíření: Převážně evropský druh s těžištěm areálu ve střední Evropě, odkud na sever zasahuje po pobaltské země, v jižní části kontinentu roste vzácně. Východní hranice areálu sahá po pohoří Ural, značně vzdálené lokality se nachází na Dálném východě.

 

V České republice je nejčastějším druhem z rodu, který se vyskytuje v nižších polohách termofytika s těžištěm výskytu v Polabí a na jižní Moravě a ve střední polohách mezofytika, kde je častý například v Budějovické pánvi, v Českém ráji či v Ostravské pánvi.

 

Ekologie: Tento kamyšník je ekologicky plastický, roste na řadě typů stanovišť jako je litorální pásmo rybníků, nádrží, pískoven, v zaplavovaných depresích polí a luk, v příkopech, ale také jako polní plevel. Snáší i vysýchavé půdy, stejně jako kolísavou hladinu podzemní vody. Šíří se převážně vegetativně.

 

Geofyt až vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Kamyšník širokoplodý není řazen mezi zvláště chráněné druhy, v Červeném seznamu je veden mezi druhy méně ohrožené (LC), což odráží lokální hojnost, stejně jako velké části území bez výskytu tohoto druhu. Potenciální ohrožení představuje pro tyto druhy litorálních pásem zejména přímá destrukce stanovišť.

 

 

Literatura:

 

Ducháček M., Hroudová Z. & Marhold K. (2007): Rod Bolboschoenus v květeně České republiky II. Bolboschoenus yagara, B. laticarpus. – Zprávy České botanické společnosti, 42: 65–88.

 

Hroudová Z. Hrivnák R., Zákravský P. & Marhold K. (2014): Klíč k určování druhů rodu Bolboschoenus (Cyperaceae) a jejich výskyt na Slovensku. – Bull. Slov. Bot. Spoločn., 36(2): 187–204.

 

Marhold K., Hroudová Z., Ducháček M. & Zákravský P. (2004): The Bolboschoenus maritimus group (Cyperaceae), in Central Europe, including B. laticarpus, spec. Nova. – Phyton, 44: 1–21.