Bolbelasmus unicornis - chrobák jednorohý

17. 8. 2009 vytvořil Filip Trnka

Bolbelasmus unicornis (Schrank, 1789) - chrobák jednorohý

Syn.: Scarabaeus aeneus Panzer, 1795; Scarabaeus quadridens Panzer, 1795

Čeleď: Geotrupidae - chrobákovití

Status: KO, CR, NATURA 2000, HD II, IV

 

Popis: Velikost 11-15 mm, tělo silně klenuté kulovitého tvaru. Zbarvení je rezavé, povrch těla je lesklý. Někdy je zbarvení sytě oranžové, ale to se jedná o čerstvě vylíhlé jedince. Samec má na čele krátký nepohyblivý roh,  na štítu má vpředu čtyři hrbolky a dva velké vtlaky. Hlava samice nenese roh a štít je bez výstupků a prohlubní. Scutellum (štítek) velmi řídce, téměř neznatelně tečkované.

 

Rozšíření: Centrum rozšíření je v Panonské nížině, především v Maďarsku a Rumunku odkud pak zasahuje na Slovensko a do Rakouska. Je znám z Francie, jižního Polska, Německa a Anglie, Moldávie, severní Itálie, Sicílie, Ukrajiny, ze zemí bývalé Jugoslávie, Bulharska a Kréty.

 

V ČR patřil k nejvzácnějším broukům vůbec, dnes je považován za vyhynulý druh. Výskytem zasahoval na střední a jihovýchodní Moravu, historické doklady jsou z okolí Prostějova a Hovoran u Hodonína. Ve staré literatuře nalezneme zmínky o výskytu druhu v Bochoři u Přerova, na Kamenném vrchu u Brna a v okolí Uherského Hradiště. Recentní nálezy byly pouze z okolí Čejče, kde se vyskytoval na dvou lokalitách: Bílý kopec a Mansonova step. Poslední nález je z roku 1999 z Mansonovy stepi.

 

Biologie a ekologie: Druh vyskytující se pouze na původních panonských trávnících, v našich podmínkách na sprašových půdách, v okolních zemích také na vápencovém podkladu. Typickým habitatem jsou řídké panonské doubravy, lesostepi a stepi. Vývoj probíhá na podzemních houbách (v Maďarsku zjištěn na endogone větší (Endogone macrocarpa)). Dospělci létají od května do srpna, výjimečně do začátku září asi tři čtvrtě hodiny po západu slunce cca 0,5 m  nad zemí. Doba letu je velmi krátká, trvá přibližně čtvrt až půl hodiny. Při vyrušení brouci hlasitě stridulují.

 

Ohrožení a ochrana: Ohrožení spočívá především v zemědělském využívání lokalit a také zarůstání keři a stromy, především trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima). V minulosti byla velká část původních panonských trávníků rozorávána, dnes ze stepí v okolí Čejče zbyly jen fragmenty. K zachování biotopů druhu je nutno odstaňovat nálety zmíněných invazivních dřevin a vyvarovat se zemědělského využívání lokalit. Vhodné je zavedení pastvy ovcí.

 

bolbelasmus_unicornis1 bolbelasmus_unicornis2 bolbelasmus_unicornis3