Bagous subcarinatus - nosatec

29. 9. 2020 vytvořil Filip Trnka

Bagous subcarinatus Gyllenhal, 1836 – nosatec

Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: běžný druh
Popis: Délka těla 2,8–3,2 mm. Nosec kratší než štít. Štít nepatrně širší než delší, na bázi slabě zúžený. Tělo krátké. Tečky v rýhách krovek velké, zasahující do okrajů mezirýží. Třetí chodidlový článek u všech nohou delší než širší.
Možná záměna: S jinými druhy rodu Bagous, nezbytná je determinace s klíčem. Od první skupiny druhů se liší třetím chodidlovým článkem, kdy tato skupina druhů má třetí chodidlový článek předních a prostředních nohou stejně široký jako dlouhý na rozdíl od třetího chodidlového článku na všech nohou, který je delší než širší. Jedná se o menší druh, tělo je krátké. Tečky v rýhách krovek velké. Štít nepatrně širší než delší, vpředu slabě zúžený. Velmi podobný je příbuzný B. limosus, který má štít výrazně širší než delší, vpředu límcovitě zaškrcený. Vhodné je srovnání kopulačních orgánů.  
Rozšíření: Téměř celá Evropa, chybí ve větší části mediteránu, severní Afrika a Blízký východ.
V ČR patří k hojnějším druhům rodu Bagous, vyskytuje se lokálně až roztroušeně v nížinách až pahorkatinách. 
Biologie a ekologie: Dospělci od dubna do září s maximem od konce května do září. Žije v různých typech mokřadů jako jsou rybníky, říční ramena nebo i umělé vodní kanály, kde obývá litorální zónu. Oligofág na růžkatcích (Ceratophyllum spp.), zjištěn na r. ostnitém (C. demersum) a r. bradavčitém (C. submersum). Dospělci pod vodní hladinou sedí na rostlinách, larvy žijí uvnitř živných rostlin.  Imaga od jara do podzimu, přezimují na březích vod.
Literatura:
Bogusch P. (2017): Distribution and ecology of the weevils of the tribe Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) in the Czech Republic. Rozšíření a ekologie nosatců tribu Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) v České republice. Klapalekiana 53: 193–270. 
Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Tanymecinae, Leoptopiinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.

Čeleď: Curculionidae – nosatcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 2,8–3,2 mm. Nosec kratší než štít. Štít nepatrně širší než delší, na bázi slabě zúžený. Tělo krátké. Tečky v rýhách krovek velké, zasahující do okrajů mezirýží. Třetí chodidlový článek u všech nohou delší než širší.

 

Možná záměna: S jinými druhy rodu Bagous, nezbytná je determinace s klíčem. Od první skupiny druhů se liší třetím chodidlovým článkem, kdy tato skupina druhů má třetí chodidlový článek předních a prostředních nohou stejně široký jako dlouhý na rozdíl od třetího chodidlového článku na všech nohou, který je delší než širší. Jedná se o menší druh, tělo je krátké. Tečky v rýhách krovek velké. Štít nepatrně širší než delší, vpředu slabě zúžený. Velmi podobný je příbuzný B. limosus, který má štít výrazně širší než delší, vpředu límcovitě zaškrcený. Vhodné je srovnání kopulačních orgánů.  

 

Rozšíření: Téměř celá Evropa, chybí ve větší části mediteránu, severní Afrika a Blízký východ.

 

V ČR patří k hojnějším druhům rodu Bagous, vyskytuje se lokálně až roztroušeně v nížinách až pahorkatinách. 

 

Biologie a ekologie: Dospělci od dubna do září s maximem od konce května do září. Žije v různých typech mokřadů jako jsou rybníky, říční ramena nebo i umělé vodní kanály, kde obývá litorální zónu. Oligofág na růžkatcích (Ceratophyllum spp.), zjištěn na r. ostnitém (C. demersum) a r. bradavčitém (C. submersum). Dospělci pod vodní hladinou sedí na rostlinách, larvy žijí uvnitř živných rostlin.  Imaga od jara do podzimu, přezimují na březích vod.

 

 

   

 

 

Literatura:

 

Bogusch P. (2017): Distribution and ecology of the weevils of the tribe Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) in the Czech Republic. Rozšíření a ekologie nosatců tribu Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) v České republice. Klapalekiana 53: 193–270. 

 

Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Tanymecinae, Leoptopiinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.