Autographa gamma - kovolesklec gamma

12. 6. 2024 vytvořil Ondřej Machač

Autographa gamma (Linnaeus, 1758) – kovolesklec gamma

Čeleď: Noctuidae – můrovití

Status: hojný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 32–39 mm, délka těla okolo 20 mm. Zbarvení těla je světle hnědošedé, na hrudi s delšími chloupky, které tvoří v přední části „hřebínky“. Přední křídla jsou světle hnědá až hnědošedá s tmavší kresbou. Na předním křídle s nápadnou bílou skvrnou ve tvaru ležícího písmene „gama“. Zadní křídla jsou světle hnědá s tmavšími okraji. Housenka je světle zelená, s nevýrazným světlým páskem na boku a tmavým páskem na hlavě. Na těle má housenka krátké odstáté chloupky.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími kovoleskleci rodu Autographa. Od nich se liší kresbou v křídle, šedohnědým zbarvením a absencí šedého středního pruhu na zadních křídlech.

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen téměř v celé Evropě a Střední Asie.

 

V ČR hojný druh, po celém území, od nížin až do hor. Patří mezi naše nejběžnější můry.

 

Biologie a ekologie: Kovolesklec gamma obývá různé typy luk, paseky, pastviny, okraje polí a cest, rumiště, úhory, ale i parky a zahrady. Dospělci létají nejvíce od května do září. Aktivní jsou zejména za soumraku. Přes den sedí nejčastěji na listech bylin nebo se schovávají mezi vegetací. Při vyrušení prudce vylétají a opět sedají mezi vegetaci. Mají vyvinutý sosák a sají na různých květech, zejména v noci. Housenky jsou polyfágní a živí se mnoha různými bylinami. Někdy dokonce třeba i muškáty. Housenky najdeme od června do září. U nás mají většinou dvě generace. Na podzim jedinci z druhé generace obvykle migrují na jih Evropy, kde přezimují a na jaře se vracejí. V některých teplejších oblastech však zimují i housenky.

 

 

Literatura:

 

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli II – Můrovití, Academia Praha.