Aurinia saxatilis - tařice skalní

19. 2. 2017 vytvořil Michal Hroneš

Aurinia saxatilis (L.) Desv. – tařice skalní
Syn.: Alyssum saxatile L., Adyseton saxatile (L.) Sweet, Alysson saxatile (L.) Crantz, Alyssum arduinii Fritsch, Alyssum saxatile subsp. arduinii (Fritsch) Hayek
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Status: C4

Popis: Vytrvalé, na bázi dřevnaté, hustě šedavě plstnaté byliny s vystoupavými až přímými, 10-30 cm vysokými lodyhami a dřevnatějícími oddenky, pokrytými zbytky řapíků. Listy vyrůstají především v husté přízemní růžici a jsou dlouze řapíkaté, často vzpřímené, obvejčité až obkopinaté, na vrcholu tupé až tupě špičaté, na okraji obvykle oddáleně zubaté. Lodyžní listy jsou drobnější, přisedlé, kopinaté a celokrajné. Květy vyrůstají v krátkých hroznech tvořících chocholičnatá květenství. Kališní lístky jsou drobné, opadavé. Korunní lístky jsou zlatavě žluté nebo vzácněji světle žluté, na okraji často vykrojené. Plodem jsou okrouhle obvejčité nebo okrouhle eliptické šešulky se zbytkem čnělky.

Možná záměna:
Od blízce příbuzného rodu tařinka (Alyssum) se tařice liší alespoň oddáleně zubatými listy přízemní růžice a statnějším a vytrvalým růstem.

Rozšíření: Teplomilný druh s těžištěm areálu ve východním Středomoří, který směrem na sever zasahuje do střední Evropy. Nejzápadnější lokality přirozeného výskytu pak leží v Německu a Itálii. Výskyt ve Francii je v současné době považován za sekundární.

Českou republikou prochází severní až severozápadní areálová hranice rozšíření tařice skalní. Na našem území má navíc její rozšíření značně reliktní charakter. Vyskytuje se zejména v hlubokých říčních kaňonech na středním a dolním toku Vltavy, Berounky, Ohře a Sázavy, na Moravě pak na středním toku Dyje a dolních tocích Jihlavy a Oslavy. Izolovaný výskyt je znám také z údolí Tiché Orlice v Pelinách u Chocně. Mimo říční kaňony roste také na Pálavě, v Českém středohoří, na jihu Moravského krasu a v okolí Prahy.

Ekologie: Světlo a suchomilný druh, který roste na reliktních bezlesích stanovištích jako jsou skály, skalnaté svahy s jižní orientací a hrany říčních kaňonů. Sekundárně se vyskytuje také na hradních zdech. Je diagnostickým druhem hercynské skalní vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis.

Hemikryptofyt, který kvete od dubna do května.

Význam:
Oblíbená a často pěstovaná nenáročná skalnička.

Taxonomická poznámka:
Středoevropské rostliny jsou často považovány za samostatný poddruh (subsp. arduinii), avšak v současné době převládá spíše tendence zahrnovat je do variability nominátního poddruhu. Další dva poddruhy tařice skalní se vyskytují ve východním Středomoří.

 

 

Literatura:

Kaplan Z. & Krátký J. (2014): K hodnocení původnosti Aurinia saxatilis v Pelinách u Chocně. – Zprávy České Botanické Společnosti 49(2): 313–314.

Smejkal M. (1992): Aurinia Desv. – In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 140–144.