Atriplex sagittata - lebeda lesklá

30. 9. 2023 vytvořil Václav Dvořák

Atriplex sagittata Borkh. – lebeda lesklá

Syn.: Atriplex nitens Schkuhr; A. acuminata W. et K.; A. hortensis subsp. nitens (Schkuhr) Pons

Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Status: běžný druh

 

Popis: Statná bylina s přímou, větvenou, pomoučenou lodyhou, vysokou až 200 cm. Listy střídavé, řapíkaté, na svrchní straně tmavě zelené a lesklé, na spodní straně bíle pomoučené; čepel v obrysu trojúhelníkovitá, na bázi uťatá, při bázi hluboce vykrajovaně laločnatě zubatá, k vrcholu celokrajná a zašpičatělá. Květenství bohaté, na konci lodyhy a větví, za plodu často nicí; klubíčka 2(̶ 4)květá. Květy nejčastěji jednopohlavné, samičí dvojího typu (s krovkami nebo bez). Nažky různotvaré, stlačené, za zralosti červenohnědé.

 

Možná záměna: V rámci rodu dobře poznatelný druh. Dvojí typ samičích květů má ještě lebeda zahradní (Atriplex hortensis), které chybí kontrastní bílé zbarvení rubu listů, listy jsou u tohoto druhu jen mělce vykrajované. Ve sterilním stavu je habitem podobný také merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum), který má srdčitou bázi listové čepele.

 

Rozšíření: Euroasijský druh rostoucí od střední a jihovýchodní Evropy po Altaj a jezero Balkaj. Spíše pomíjivě je zavlékán do severozápadní a západní Evropy, jako nepůvodní druh je udáván rovněž z jižní Afriky.

 

V České republice se hojně vyskytuje v nižších polohách termofytika a v přilehlých středních polohách mezofytika, do vyšších poloh a do oreofytika se dostává ojediněle až výjimečně, obvykle do míst spojených s lidskou činností.

 

Ekologie: Lebeda lesklá je světlomilným ruderálním, synantropním druhem, který preferuje antropicky ovlivněná stanoviště jako jsou navážky zeminy na skládkách, staveništích, kompostech, obnažené půdy podél komunikací a rumiště. Preferuje hlinité až jílovité půdy, často bohaté na vápník nebo dusík, velmi dobře snáší zasolení a letní přísušky. Naopak citlivá je na časné podzimní mrazy. Je součástí řady ruderálních vegetačních typů spadajících především do sv. Atriplicion.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do října.

 

 

Literatura:

 

Kirschner J. & Tomšovic P. (1990): Atriplex L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, p. 266–280.

 

Mandák B. & Pyšek P. (1999): Effects of plant density and nutrient levels on fruit polymorphism in Atriplex sagittata. – Oecologia, 119: 63–72.