Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý

24. 2. 2010 vytvořil Martin Hanzl

Astragalus onobrychis L.  kozinec vičencovitý (k. vičencolistý)

Čeleď: Fabaceae  bobovité

Status: C3, §3

 

Popis: Kozinec vičencovitý je vytrvalá bylina až polokeř s kůlovitým kořenem a větvenou kořenovou hlavou. Lodyhy mohou na bázi dřevnatět, jsou poléhavého či vystoupavého vzrůstu, přitiskle chlupaté a v horní polovině se často větví. Listy jsou 38 cm dlouhé, vyrůstají ve střídavém postavení na lodyze, jsou lichozpeřené a tvoří je 8 až 18 jařem. Lístky podlouhle kopinaté až čárkovitě kopinaté, maximálně 20 mm dlouhé a 5 mm široké, oboustranně chlupaté. Palisty jsou široce vejčité, blanité a přirůstají téměř po celé své délce. Květenství vyrůstají na dlouhých přímých stopkách v paždí podpůrných listů, které svou délkou většinou přesahují. Jsou to obvykle 10 až 40tikvěté hrozny přisedlých květů, elipsoidního až vejčitého tvaru, jež se však v pozdních fázích kvetení výrazně prodlužují. Trubkovitý kalich je hustě pokryt dvouramennými bílými a vtroušenými černými chlupy. Koruna má charakter typický pro čeleď bobovitých (pavéza, křídla, člunek), je červenofialově až světle fialově zbarvena, s nápadně podlouhle čárkovitou pavézou. Plodem jsou kožovité přitiskle chlupaté lusky.

 

Možná záměna: Kozinec vičencovitý si lze splést pravděpodobně jen s kozincem dánským (Astragalus danicus), který osidluje obdobné biotopy. Kozinec dánský se liší chlupy na lodyze a listech jednoduchými (nikoliv dvouramennými), neprodlužujícím se květenstvím v pozdní fázi kvetení, květy 15-18 mm dlouhými (ne 18-30) a zpravidla dorůstá jen 20 cm výšky (zatímco kozinec vičencovitý má běžně i 60 cm).

 

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá jižní a střední Evropu, Ukrajinu, Malou Asii, Kavkaz, jižní Sibiř a Altaj.

 

Druh se v ČR vyskytuje častěji pouze na jižní a jihovýchodní Moravě. V Čechách roste převážně v oblasti na pomezí středních a severozápadních Čech mezi Veltrusy, Mělníkem, Budyní nad Ohří a Zlonicemi.

 

Ekologie: Kozinec vičencovitý roste na suchých výslunných stráních, křovinatých stráních, okrajích teplomilných doubrav a borů, někdy též druhotně v příkopech a na železničních náspech. Preferuje lehčí substráty (hlinité půdy, spraše a písky). Kvete od června do září. Jedná se o hemikryptofyt.

 

Ohrožení: Druh patří mezi ohrožené taxony naší flóry. Zároveň je i zákonem chráněný. Kozinec vičencovitý u nás roste na severní hranici svého areálu a  proto lze předpokládat, že na některých lokalitách může přežívat v podmínkách, jež pro něj nejsou optimální (např. některé izolované lokality v Čechách). Proto může na stanovištní změny reagovat o něco citlivěji.

 

 Astragalus_onobrychis_1 Astragalus_onobrychis_2 Astragalus_onobrychis_3 Astragalus_onobrychis_4 Astragalus_onobrychis_5

 

Literatura:

 

Chrtková A. & Kubát K. (1995): Astragalus L. – kozinec. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 368–377, Academia, Praha.