Asio otus - kalous ušatý

30. 10. 2009 vytvořil Zdeněk Mačát

Asio otus (Linnaeus, 1758) - kalous ušatý

Čeleď: Strigidae - puštíkovití

Status: LC

 

Popis: Kalous ušatý je pták veliký asi jako holub hřivnáč (Columba palumbus), s rozpětím křídel mezi 80 a 90 cm. Velmi nápadným znakem jsou pro kalouse jeho uši. V případě ostražitosti, pozorování či útoku je vztyčí. Za letu a odpočinku jsou však uši sklopeny a jsou téměř neznatelné. Hlavě dominuje jemné bílé peří v okolí očí, tvořící písmeno X, žlutočervené oči a žlutavý závoj kolem očí. Zbarvení samice je v okolí hlavy výraznější a tmavší. Barva těla kalouse je velmi podobná zbarvení kůry stromu (světlý podklad s častým silný i jemným čárkováním). Na lícní straně křídel najdeme 4 - 5 tenkých proužků. Let kalouse ušatého je pomalý a vlnitý. Hlasové projevy samce jsou tiché a méně časté. Samice se ozývá velmi zřídka, méně častěji než samec. V případě blížícího se nebezpečí klape velmi silně zobákem. Po vylíhnutí je mladý jedinec kryt bílým prachovým peřím.

 

Možná záměna: Spolu s kalousem ušatým se v ČR vyskytuje také kalous pustovka (Asio flammeus). Druhy jsi jsou do značné míry podobné. Obecně lze říci, že kalous ušatý je drobnější než pustovka a je také méně výrazněji zbarven. U pustovky je čárkované zbarvení trupu výraznější a je soustředěno na hruď. Ouška pustovky jsou méně nápadná než u kalouse ušatého a jsou soustředěna blíže k sobě. Za letu má kalous ušatý okraje křídel jemně proužkována, zatímco u pustovky se setkáme s černými konci křídel. Záměna s výrem velkým (Bubo bubo) je možná snad jen v nepozornosti. Výr je skoro dvakrát větší než kalous ušatý, zbarvením značně odlišný a uši má postavené spíše vodorovně (u kalouse jsou uši postaveny kolmo na hlavu).

 

Rozšíření: Kalous ušatý obývá většinu Evropy, severní Afriku (Maroko) a střední Sibiř. Můžeme jej pozorovat i v Severní Americe.

 

V České republice jde o jeden z nejhojnějších druhů sov, rozšířený na většině území.

 

Biologie a ekologie: Druh obývající jehličnaté a smíšené lesy všech poloh. Hnízdo si nestaví, ale využívá starých hníz po jiných ptácích (straka, káně, vrána...) nebo dokonce i hnízdo veverek. Námluvy mezi samcem a samicí probíhají na začátku jara. Samice pak klade 4-6 vejec a to pouze jednou ročně. Samec na snůžce nesedí, stará se však o samici a později i o mláďata. Jelikož klade samice vejce postupně a ihned je zahřívá, vysyktují se na hnízdě jedinci větší a starší a jedinci menší a mladší. Potravou kalouse ušatého jsou drobní savci (myši, norníci...), menší druhy ptáků, obojživelníci, hmyz a někdy i druhy větší, jako jsou zajíci, veverky nebo křečci. Jde o noční a soumračný druh. Ve dne se ukrývá přitisknutý k větvi stromu se vztyčenými oušky. V zimním období nocuje více jedinců (často desítky) společně.

 

Hlas: Kalousi se ozývají pouze v první polovině roku. Ke konci zimy a na začátku jara obhajují samci svá teritoria monotonním houknáním (nahrávka zde). Houkání kalouse je podobné houkání výra velkého (Bubo bubo), ale je mnohem tlumenější a častěji opakované. Později je možné slyšet hlasy mláďat žadonících o potravu prosebným a pronikavým pískáním (nahrávka zde). 

 

Taxonomická poznámka: V ČR a celé Evropě i Asii se setkáme s poddruhem (Asio otus otus) kalous ušatý euroasijský. Další dva poddruhy (Asio otus canariensis) k. ušatý kanarský je endemitem pro Kanárské ostrovy a (A. otus wilsonianus) k. ušatý severoamerický obývá Severní Ameriku.

 

Asio_otus1 Asio_otus2 Asio_otus3