Asianellus festivus (C. L. Koch, 1834) – skákavka teplomilná  

Čeleď: Salticidae – skákavkovití

Status: nehojný druh

Popis: Délka těla 5–9 mm (hlavohruď 2,5–3,5 mm). Patří mezi naše největší druhy skákavek. Hlavohruď je oválně protáhlá u samic šedohnědá, na bocích s tmavším pruhem a tmavou skvrnou v zadní části. Při pohledu zepředu pod středníma očima je na clypeu bílý proužek. Samci mají hlavohruď leskle černohnědou a kontrastně bílé makadla. Zadeček je šedohnědý s drobnými tmavými skvrnami. Samci mají zadeček tmavší. Nohy jsou skvrnitě šedohnědé, u samců s nádechem do hnědočervena. Mladí jedinci jsou zbarveni podobně jako samice.

Možná záměna: Zejména samice lze zaměnit s velmi podobnou skákavkou znamenanou (Aelurillus v-insignitus). Ta má při pohledu zepředu pod postranníma předníma očima bílou linku, která chybí pod středníma očima.

Rozšíření: Palearktický druh – Evropa (chybí na Britských ostrovech a na severu Evropy) a Střední Asie.

V ČR poměrně vzácný druh, hojnější jen v teplejších oblastech v nižších a středních polohách (např. střední Čechy, České středohoří a jižní Morava). Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Tato skákavka žije na stepních a lesostepních biotopech, osluněných kamenitých stráních, písčinách apod. Žije na zemi mezi nízkou vegetací a mezi kameny. V letních měsících hlídá samice bělavý kokon z husté pavučiny zvláště na spodní straně kamenů. Na vhodných biotopech se vyskytuje početně, zvláště za slunečného počasí. S dospělci se setkáme od dubna do října.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!