Artemisia pontica - pelyněk pontický

13. 6. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Artemisia pontica L. - pelyněk pontický  

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité  

Status: C3  

 

Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, z něhož může vyrůstat větší množství přímých, do 50 cm vysokých, velmi málo větvených nebo nevětvených lodyh. Celé rostliny jsou krátce, stříbřitě chlupaté. Listy jsou v obrysu přibližně trojúhelníkovité, 3x hluboce dělené, na bázi často tvořící ouška, jednotlivé úkrojky jsou poměrně tenké. Horní listy jsou přisedlé, střední a spodní obvykle řapíkaté. Květenství je latovité, tvořené žlutozelenými až nahnědlými, kulovitými úbory. Krajní květy v úboru jsou samičí, květy uprostřed jsou většinou oboupohlavné. Plodem je nažka.

 

Možná záměna: Poměrně nezaměnitelný druh české flóry. Od našich ostatních pelyňků se liší především přímými, nevětvenými lodyhami a hluboce dělenými listy s téměř čárkovitými úkrojky.

 

Rozšíření: Souvislé rozšíření zahrnuje Panonskou nížinu, jihovýchodní Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajinu a Rusko. Dále na východ pak pokračuje až k Altaji. Směrem na západ od souvislého rozšíření roste ostrůvkovitě v Čechách a Německu. Druhotně pak roste v Itálii, Francii, jižní Skandinávii a také v Severní Americe.

 

V ČR je původní pouze v termofytiku a na několika málo lokalitách v mezofytiku. Většina ostatních lokalit je sekundárního původu. V rámci republiky se dá rozšíření rozdělit do dvou větších arel: české a jihomoravské. Moravou probíhá západní hranice souvislého rozšíření. Vyskytuje se tu na sever po Brno a Vyškov, západní okraj tvoří Znojemsko, východní stepní část Bílých Karpat. V Čechách roste především v Poohří, Lounsku a Žatecku a Českém středohoří. Roztroušeně se vyskytuje také ve středním a východním Polabí (Novobydžovsko, Mladoboleslavsko, Mělnicko) a v okolí Prahy (např. Český Kras). Druhotný výskyt byl zaznamenán např. na Českomoravské vrchovině či na výsypkách na Ostravsku.

 

Ekologie: Pelyněk pontický roste na sušších, bazických půdách s dostatkem živin. K jeho typickým biotopům patří slunná až polostinná, často mírně narušená místa, jako jsou náspy silnic a železnic, travnaté stráně a teplomilné trávníky (především svazy Bromion erecti a Festucion valesiacae), rumiště či úvozy. Vzácněji se pak roste také na okrajích lesů a v rozvolněných doubravách. Na místech, kde se vyskytuje, často vytváří poměrně masové a husté porosty.

 

Hemikryptofyt, kvetoucí od srpna do října.

 

Význam: Mírně aromatická rostlina, v minulosti vzácně využívaná v lidovém léčitelství.

artemisia-pontica-1 artemisia-pontica-2 artemisia-pontica-3
artemisia-pontica-4 artemisia-pontica-5