Artemisia pancicii Ronniger ex Danihelka & Marhold

Syn.: Artemisia laciniata auct. non L.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: CR, §K, NATURA 2000, WORLD-R, BERN

Popis: Sivá bylina tvořící nízké rozvolněné trsy. Sterilní lodyhy obvykle ne větší než 5 cm tvořené 3–5 listy. Listy v jedné rovině s listovými úkrojky, z obou stran sivě plstnaté; přízemní listy dlouze řapíkaté, 1–2x peřenosečné; v době květu jsou stř. lodyžní listy krátce řapíkaté, nejsvrchnější listy na kvetonosné lodyze přisedlé. Na listech nalezneme interlobia (=části čepele mezi jednotlivými úkrojky), která jsou nekřídlatá a žlábkovitá. U fertilních rostlin se vytváří květenství v podobě kulovitých, krátce stopkatých úborů, která jsou nicí. Zákrovní listeny mají široký suchomázdřitý lem. Květy jsou drobné, žlutavé. Plodem jsou nažky.

Rozšíření: Druh s malým areálem zahrnujícím pouze oblast Panonie (panonský endemit), vyskytující se zhruba od severní části Srbska, přes oblast kolem Neziderského jezera a Dolní Rakousy po jižní Moravu.

Na našem území je vázán na nejjižnější oblasti moravského termofytika resp. panonika. Vyskytoval se zde vždy vzácně, pouze na několika lokalitách. Historicky je doložen ze šesti lokalit, dnes se vyskytuje pouze na třech z nich. Moravou prochází absolutní SZ hranice rozšíření tohoto druhu.

Ekologie: Pelyněk Pančićův je vázán na xerotermní stanoviště stepního charakteru na hlubokých sprašových půdách s bazickou reakcí. Preferuje mírně zastíněná místa. Udáván z vegetace svazu Bromion erecti. Na našem území kvete velmi zřídka, usuzuje se, že se rozmnožuje převážně vegetativně a může vytvářet geneticky málo variabilní polykormony.

Vytrvalý hemikryptofyt s optimem kvetení v pozdním létě.

Ochrana a ohrožení: Druh podléhá přísné ochraně nejenom na české ale rovněž i mezinárodní legislativní úrovni. Z počtu lokalit je zřejmě, že se jedná o kriticky ohrožený druh naší květeny. Ovšem celkové množství lokalit v rámci areálu tohoto druhu nepřesahuje více než 20. Samotné lokality jsou chráněné formou MCHÚ a při dodržování pravidelného managmentu snad nehrozí přímé ohrožení či zánik populací pelyňku Pančićova v ČR.

Literatura:

Grulich V. (2004): Artemisia L. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 163–185.

Kitner M., Majeský Ľ., Gillová L., Vymyslický T. & Nagler M. (2012): Genetic structure of Artemisia pancicii populations inferred from AFLP and cpDNA. – Preslia, 84: 97–120.

Nagler M., Grünweis F. M. & Frank B. (2012): Artemisia pancicii in Österreich – Standorte, Vergesellschaftung, Naturschutz. – Verh. Zool–Bot. Ges. Österreich, 148/149: 1–21.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!