Arctosa perita - slíďák písečný

18. 1. 2010 vytvořil Ondřej Machač

Arctosa perita (Latreille, 1790) - slíďák písečný

Čeleď: Lycosidae - slíďákovití

Status: VU

 

Popis: Délka těla 6-8 mm (hlh. u samic 3-3,5 mm, u samců 2,7-4 mm). Hlavohruď je poměrně široká a mohutná, tmavě hnědě zbarvená s kontrastními světlými skvrnami. Sternum je jednobarevně tmavé. Na zadečku jsou žlutavé, bílé a tmavé skvrnky, které vytváří pestrou kresbu. Nohy jsou světlé tmavě kroužkované. Variabilita zbarvení je částečně dána také barvou substrátu na kterém se daný jedinec vyskytuje.

 

Možná záměna: Tento slíďák je díky svému typickému zbarvení, téměř nezaměnitelný. Jen tmavé jedince můžeme zaměnit  se slíďákem levhartím (Arctosa leopardus). Zaručené určovací znaky jsou na kopulačních orgánech.

 

Rozšíření: Evropa a střední Asie (Afgánistán, Azerbajdžán).

 

V ČR vzácný druh, vázaný na písčiny. Vyskytuje se na písčinách na Třeboňsku (Písečný přesyp u Vlkova), v Polabí a na jižní Moravě (Bzenecko, Mikulovsko). Do nadmořské výšky 400 m n. m.

 

Biologie a ekologie: Slíďák písečný je typickým slíďákem písčin (psamofilní druh). Obývá písečné duny, přesypy, písčiny a náhradní útočiště si našel i ve starých pískovnách. Vyžaduje nezpevněné písčité substráty, jen s řídkou vegetací. Podobně jako ostatní slíďáci tohoto rodu, si buduje mělké nory v písku, které si vypřádá pavučinou. Noru používá jako úkryt a pravděpodobně v ní probíhá i páření. Svou kořist loví aktivně, zejména ve dne. Od května nosí samice bílý kulovitý kokon připředený ke snovacím bradavkám.

 

Ohrožení a ochrana: Tento slíďák je úzce vázán na písčiny, které jsou v ČR vzácným biotopem. S tím souvisí i jeho vzácnost. Většina známých lokalit je územně chráněna. Jako náhradní biotop slouží staré pískovny. Typickým příkladem je stará pískovna u Mušlova na jižní Moravě, která je významnou lokalitou psamofilních druhů bezobratlých. V Červeném seznamu bezobratlých ČR je veden jako zranitelný druh (VU) a je stejně jako celý rod Arctosa (kromě A. leopardus) součástí návrhu pavouků k druhové ochraně.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.