Anthriscus caucalis - kerblík obecný

23. 5. 2018 vytvořil Václav Dvořák

Anthriscus caucalis Bieb. – kerblík obecný

Syn.: Scandix anthriscus L., Caucalis scandix Scop., Chaerophyllum anthriscus (L.) Crantz

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: EN

 

Popis: Aromatická, nikoli však po anýzu vonící bylina s tenkým, vřetenovitým kořenem. Lodyha přímá, oblá, chudě větvená, lysá, až 70 cm vysoká. Listy jemné, s čepelí 2–3krát zpeřenou, na líci lysou, na rubu na žilkách štětinatě chlupatou. Terminální okolíky na krátkých stopkách, bez obalu. Okolíčky nejčastěji v počtu 3–5, obalíčky tvořené vejčitě kopinatými, na okraji suchomázdřitými, štětinatými listeny. Květy oboupohlavné, drobné, nepaprskující, zelenavě bílé; čnělky krátké. Dvounažky vejcovitě kuželovité, v zobánek zúžené; plodní stopky ztlustlé, s věnečkem štětin. Merikarpia háčkovitě osténkatá, šedohnědá.

 

Možná záměna: Na našem území se dá zaměnit s dalším jednoletým druhem rodu – kerblíkem třebulí (Anthriscus cerefolium). Ten voní po anýzu, má chlupaté stopky okolíků, o něco větší květy, plody elipsoidní, dlouze zobánkaté a lysou plodní stopku.

 

Rozšíření: Převážně evropský druh s těžištěm areálu v teplejších, ale zároveň vlhčích oblastech jižní Evropy, odkud zasahuje až do Dánska a jižní Skandinávie, na východ do černomořské oblasti. Dále roste v sz. Africe, Malé Asii a předhůří Kavkazu. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní a Jižní Ameriky a z Nového Zélandu.

 

V České republice se vyskytuje vzácně v nejteplejších nížinných oblastech Čech a Moravy. Ze středních poloh byl obvykle udáván pouze literárními údaji.

 

Ekologie: Roste na rozmanitých sekundárních a antropicky ovlivněných stanovištích jako jsou akátiny, vinice, okraje cest a plotů, rumiště a návsi. Preferuje stanoviště polostinná a vlhká, na půdách bohatších na živiny, čerstvě vlhkých. Krátkověký, konkurenčně slabý druh.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

 

Ochrana a ohrožení: Ač tento kerblík nese druhové jméno obecný, je naším nejvzácnějším kerblíkem. Historicky se na území ČR vyskytoval na několika desítkách lokalit a je v Červeném seznamu hodnocen jako druh ohrožený (EN). Možná se na nízkém počtu lokalit odráží i vizuální neatraktivita rostlin, krátký životní cyklus a výskyt na často fádních místech unikajících pozornosti botaniků. Výše zmíněné je však i přirozenou ochranou před přímou destrukcí a sběrem rostlin.

 

 

Literatura:

 

Slavík B. (1997): Anthriscus Pers. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 273–284.

 

Tekin M. & Civelek S. (2017): A taxonomic revision of the genus Anthriscus (Apiaceae) in Turkey. – Phytotaxa, 302(1), 1–26.