Anodonta anatina - škeble říční

27. 2. 2009 vytvořil Ondřej Machač

Anodonta anatina (Linnaeus 1758) - škeble říční

Čeleď: Unionidae – velevrubovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velký mlž, délka lastury 75–120 mm, šířka 45–64 mm. Lastura je kosočtverečně vejčitá, poměrně tenkostěnná. Na lastuře je výrazná štítová lišta. Vrcholové lišty nejsou rovnoběžné s přírůstky (přirůstajícími čárami). Zbarvení lastur je šedavě zelené až hnědé, dorůstající části vytvářejí tmavší prstence. Vnitřní strana lastury je šedavá s perleťovým nádechem. Vrcholy nápadné obrušované. Tělo je béžové barvy.

 

Možná záměna: Záměna je možná zejména se škeblí rybničnou (Anodonta cygnea) - ta má lastury spíše oválné, dorůstá větší velikosti a vrcholové lišty jsou rovnoběžné s přírůstky. Škeble rybničná jé vázána zejména na větší stojaté vody.

 

Rozšíření: Evropský druh - západní, střední a severní Evropa, včetně Velké Británie a Irska.

 

V ČR nejhojnější zástupce "velkých" škeblí.

 

Biologie a ekologie: Škeble říční obývá pomalu tekoucí vody, říčky, potoky s bahnitým dnem, ale i nádrže vzniklé lidskou činností, zatopené pískovny apod. Vyhledává vody s měkkým bahnitým dnem, do kterého se zahrabává. Larvy (glochidia) parazitují na žábrách ryb. Často můžeme najít prázdné lastury poházené kolem břehu, stejně tak jako ostatní škeble je oblíbenou pochoutkou ondatry pižmové (Ondatra zibethicus). Škeble říční je v součastné době zatím poměrně hojná a nehrozí jí ohrožení. Je poměrně dlouhověká a dožívá se  5–15 let.

 

 

 

Literatura:


Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohroženía ochrana, červený seznam. – Sborn. Přírodověd. Kl. Uh. Hradiště, Suppl. 10.

 

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha. 

 

Pfleger V. (1988): Měkkýši. Artia Praha.