Andromeda polifolia L. – kyhanka sivolistá

Syn.: Rhododendrom polifolium (L.) Scop.

Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité

Status: VU, §O

Popis: Nízký, do 30 cm vysoký, chudě větvený keřík, s plazivým dřevnatým oddenkem. Větve přímé nebo poléhavé, na koncích hustě olistěné, lysé. Listy kopinaté, střídavé, na konci podvinuté, lysé, na líci tmavě zelené, na rubu bělavě ojíněné. Květenství chudokvěté, nejčastěji tvořené 3–7 květy; květní stopky červené. Koruna srostlá, baňkovitá, na konci s nazpět ohnutými cípy, zprvu růžová, později bělavá. Plodem jsou přímé, kulovité, slabě smáčklé tobolky.

Možná záměna: Monotypický rod celosvětově zastoupený jediným druhem. Kyhanka je blízce příbuzná pěnišníkům (Rhododendron spp.), od kterých se liší baňkovitou korunou a prašníky s výrůstky.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem zahrnujícím temperátní až subarktický pás severní polokoule. V Evropě se vyskytuje téměř po celém kontinentu vyjma jižních oblastí Mediteránu. V Maďarsku je považován za vyhynulý.

V Česku se roztroušeně, kdysi až místy hojně, vyskytuje v horských oblastech v příhraničí od Novohradských hor po Beskydy, rovněž ve Ždárských vrších. Do nižších poloh mezofytika zasahuje především v Třeboňské pánvi, v Ralské pahorkatině a v okolí Františkových Lázní.

Ekologie: Typická acidofylní rostlina, druh vrchovišť a rašelinišť, méně často doprovází světlé plochy v rašelinných smrčinách a v blatkových borech. Vyžaduje vysokou hladinu spodní vody. Je součástí řady cenných biotopů, např. rašelinných lesů sv. Vaccinio uliginosi-Pinion sylvestris nebo vrchovišť sv. Sphagnion magellanici, kde může vytvářet dominanty na vyvýšených bultech.

Chamaefyt s fenologickým optimem kvetení od května do července.

Ochrana a ohrožení: Kyhanka sivolistá patří mezi naše zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožené. V Červeném seznamu je řazena do kategorie druhů zranitelných (VU). Řada historických lokalit zanikla v důsledku odvodňování a těžby rašeliny.

Poznámka: Rostlina je jedovatá, zejména v listech obsahuje andromedotoxin, který může vyvolávat těžké arteriální hypotenze a bradykardické arytmie. Jsou doloženy případy otrav při požití medu pocházejícího z nektaru nebo obsahující pyl vřesovcovitých rostlin, které tyto látky mají podobně jako kyhanka. Otravy „šíleným medem“ byly prokázány především ve spojitosti s pěnišníky.

Literatura:

Gössinger H., Hruby K., Pohl A., Davogg S., Sutterlütti G. & Mathis G. (1983): Vergiftungen mit andromedotoxinhaltigem Honig [Poisoning with andromedotoxin-containing honey]. – Dtsch. Med. Wochenschr, 108(41):1555–1558. Doi: 10.1055/s-2008-1069784. PMID: 6617517.

Křísa B. (1990): Andromeda L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, s. 502.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!