Agrostemma githago - koukol polní

11. 8. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Agrostemma githago L. – koukol polní

Syn.: Lychnis githago (L.) Scop.

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: C1

 

Popis: Bylina s přímou nebo větvenou lodyhou vysoká 30-80 cm, pod uzlinami přitiskle až odstále chlupatá. Nejspodnější listy za květu zaschlé, střední a nejvyšší listy čárkovité, špičaté, na bázi dlouze chlupaté. Květy ve volném chudokvětém vijanu, dlouze stopkaté, kališní trubka baňkovitá až eliptická, tuhá, cípy bylinné, měkké, za květu delší než čepele korunních lístků. Koruna zbarvená nachově fialově, vzácně bíle. Plodem jsou vejcovité tobolky.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým kosmopolitním areálem, který se do celého světa rozšířil jako archeofyt či neofyt s obilnými kulturami. Za původní centrum rozšíření je považován východní Mediterán resp. Blízký východ.

 

Na našem území byl znám jako jeden z nejběžnějších, obecně rozšířených druhů od nížin do montánního stupně. V posledních desetiletích drasticky ustoupil a dnes se vyskytuje sporadicky a často spíše přechodně na zhruba 10-15 lokalitách.

 

Ekologie: Typický polní plevel rostoucí především v obilných (žito, oves) a méně častěji lněných kulturách či na ruderálních stanovištích. Udáván jako diagnostický druh plevelné vegetace třídy Secalietea.

 

Jednoletý terofyt a ozimá bylina s optimem kvetení od května do září.

 

Ochrana a ohrožení: Koukol polní není ostatně jako žádný polní plevel řazen mezi zvláště chráněnými druhy. V Červeném a černém seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh, především díky drastickému ústupu z historických lokalit. Na ústupu se podílely především změny osevních postupů, hluboká orba a třízení semen.

 

Poznámka: Koukol patří mezi toxické rostliny, které způsobovaly otravy dobytka a nezřídka i otravy lidí. Obsahuje velké množství glykosidů a saponinů uplatňujících se ve farmaceutickém průmyslu a dříve i v lidovém léčitelství. Dříve se často semena dostávala jako příměs do mouky. Název je odvozen od latinských slov agros-pole a stemma-věnec a skutečně se z něj často vily věnce.

 

 

Literatura:


Čeřovský J. (1999): Agrostemma githago L. – In.: Čeřovský J. (ed.): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, 5., Príroda, Bratislava, 18.

 

Šourková M. (2003): Agrostemma. – In.: Hejný S. & Slavík B. (eds): Květena ČR, 2, 2 vydání, Academia, Praha, 159-160.