Aelia acuminata - kněžice kuželovitá

3. 6. 2021 vytvořil Stanislav Rada

Aelia acuminata (Linnaeus, 1758) – kněžice kuželovitá

Syn.: Aelia annulipes Bergevin, 1934 

Čeleď: Pentatomidae – kněžicovití

Status: běžný druh

 

Popis: Drobná kněžice o délce těla 8–10 mm. Trojúhelníkovitá hlava nese pár složených očí, pětičlánková tykadla a dlouhý bodec (sosák). Sosák je v klidu uložen pod tělem. Na hlavu navazuje dozadu rozšiřující se štít. Za štítem je veliký trojúhelníkový štítek se zakulacenou špičkou, dosahující přibližně do dvou třetin délky zadečku. Na zadečku jsou pod polokrovkami složena funkční blanitá křídla. Zbarvení je hnědožluté, na svrchní straně těla s tmavými a světlými podélnými páskami. Spodní strana je světle hnědožlutá s černými skvrnkami. Černé skvrnky jsou též na spodní straně stehen.

 

Možná záměna: V ČR se vyskytují další dva druhy rodu Aelia – kněžice nosatá (A. rostrata) a kněžice malá (A. klugii), které ale nejsou tak běžné jako kněžice kuželovitá. Kněžice kuželovitá se liší přítomností dvou černých skvrnek na spodní straně stehen (aspoň na zadním páru nohou, většinou též na středním páru) – zbylé 2 druhy zde žádné skvrnky nemají, nebo mají na zadních stehnech pouze jednu skvrnku. Další drobné rozdíly jsou ve stavbě hlavy a tykadel.

 

Rozšíření: Druh s palearktickým rozšířením, vyskytující se v celé Evropě, v severní Africe, na blízkém a středním východě a na Sibiři.

 

V ČR hojný druh po celém území, kromě vrcholků hor. Nejpočetnější je v nížinách a v teplejších oblastech.

 

Biologie a ekologie: Kněžice kuželovitá je nenáročný druh, obývající nejčastěji louky a stepní lokality, lesní paseky a světliny, pole, sady, parky a další slunné biotopy s výskytem trav. Preferuje suché lokality, ale vyskytuje se i na mezofilních a zřídka i na vlhkých biotopech. Živí se sáním na travách (Poaceae). Dříve místy způsobovala škody na obilninách. Dospělci přezimují v opadu na suchých místech. Po přezimování začínají první jedinci aktivovat od poloviny dubna. Kladení vajíček probíhá na jaře, kdy se také líhnou nymfy. Dospělci nové generace se objevují na přelomu července a srpna.

 

 

 

Literatura:

 

Javorek V. (1978): Kapesní atlas ploštic a křísů, SPN Praha.

 

Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

 

Stehlík J.L. (1985): Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Pentatomoidea IV). Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Brno) 70: 147–175.

 

Stichel W. (1961): Illustrierte Bestimmungstabellen der Wanzen. II. Europa. (Hemiptera Heteroptera Europae). Vol. 4. Selbstverlag, Berlin-Hermsdorf.