Acarus siro - sladokaz moučný

8. 5. 2023 vytvořil Ondřej Machač

Acarus siro Linnaeus, 1758 – sladokaz moučný

Čeleď: Acaridae – sladokazovití

Status: běžný druh

 

Popis: Drobný bělavý roztoč viditelný i pouhým okem. Délka těla 0,3–0,7 mm. Tělo je vejčité, hlavohruď a zadeček nasedají na sebe, jsou však odděleny zřetelnou rýhou. Zbarvení těla je téměř průhledné až bělavě nažloutlé. Celé tělo je pokryto dlouhými brvy, nápadné jsou zejména dva páry dlouhých štětin na konci zadečku. Samice mají brvy kratší než samci.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími podobnými druhy čeledi. Spolehlivé určení je podle kombinace morfologických znaků pod mikroskopem, zvláště umístění a počet brv na těle.

 

Rozšíření: Kosmopolitní druh, široce rozšířen po celém světě.

 

V ČR hojný druh, synantropně po celém území. Patří mezi nejběžnější potravinové roztoče.

 

Biologie a ekologie: Sladokaz moučný u nás žije zejména synantropně v domácnostech, skladech potravin, silech, chovech krmného hmyzu apod. Živí se zejména moukou, obilninami a výrobky z obilnin. Pokud se moučné potraviny skladují v nevhodných podmínkách, zvláště při vyšší vzdušné vlhkosti (nad 14 %), dochází často k masovému přemnožení těchto roztočů a způsobuje tak hospodářské škody. Při přemnožení vytvářejí agregace těchto roztočů pavučinové povlaky na potravinách a zanechávají charakteristický nasládlý zápach. Často se vyskytuje, společně s dalšími příbuznými druhy, také v nádržích s chovem hmyzu, zejména moučných červů. Vývoj trvá v závislosti na podmínkách okolo jednoho měsíce a ročně má několik generací. Jeho masový výskyt může způsobit alergické reakce.

 

 

Literatura:

 

Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha, pp. 51-316.