Acantholycosa lignaria - slíďák dřevomilný

26. 7. 2009 vytvořil Ondřej Machač

Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757) – slíďák dřevomilný

Čeleď: Lycosidae – slíďákovití

Status: EN

 

Popis: Délka těla 8–10 mm (hlh. 4–4,5 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá s šedým nepravidelným proužkem, zadeček je oválný se světlým proužkem a šedými kontrastními skvrnami. Nohy jsou výrazně dlouhé, tmavě proužkované s výraznými trny. V klidovém postoji jsou nohy široce roztažené a tělo přitisknuté k podkladu.

 

Možná záměna: Záměna je možná s podobným slíďákem ostnonohým (A. norvegica), ten má však méně kontrastní zbarvení a obývá kamenité sutě horských a podhorských oblastí. Spolehlivě se liší podle kopulačních orgánů.

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v pohořích mírného pásu Evropy a Asie.

 

V ČR vzácný druh, pouze v horských oblastech. V nadmořské výšce 600–1200 m n. m. U nás např. Šumava, Krkonoše, Orlické hory, na Moravě Beskydy a Bílé Karpaty.

 

Biologie a ekologie: Slíďák dřevomilný se vyskytuje v horských oblastech a je vázán na otevřené biotopy s dostatkem dřevního materiálu - mýtiny a paseky s pařezy, skládky dřeva podél horských cest, osluněné padlé kmeny apod. Za slunečného počasí můžeme tyto slíďáky pozorovat jak čile pobíhají po dřevě. Jsou to velmi plaší pavouci, kteří při sebemenším vyrušení mizí pod kůrou nebo v nejbližší skulině. V letních měsících samice nosí modrošedý kokon připředený ke svým snovacím bradavkám. S dospělci se setkáme od června do srpna.

 

Ochrana a význam: V Červeném seznamu uveden jako ohrožený druh (EN). Je zajímavý svými ekologickými nároky na prostředí. V současné době populace tohoto druhu ubývají, zejména vlivem modernizace lesnictví a odvozem dřevní hmoty z lesů. Všechny známé lokality výskytu jsou ve velkoplošných chráněných územích.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.