Vitrina pellucida (O. F. Müller, 1774) – skleněnka průsvitná

Čeleď: Vitrinidae – skleněnkovití

Status: běžný druh

Popis: Tenkostěnná průsvitná ulita lehce nažloutlé barvy s hladkým a lesklým povrchem dorůstá šířky 6 mm a výšky 3,4 mm. Poslední závit ulity je dominantní a obústí je ostré bez návalku, píštěl je uzavřený. Tělo živočicha nabývá od světle žlutošedé přes šedou až po černou barvu.

Možná záměna: Skleněnku dobře odlišíme od podobných poloslimáků (např. Semilimax semilimax nebo Eucobresia diaphana) podle ulity, která nenabývá pouze čapkovitého tvaru a nemá výrazně vykrojený poslední závit, nýbrž má plnohodnotný poslední (tělní) závit, do kterého se živočich dokáže v dospělosti téměř celý schovat. 

Rozšíření: Holoarktické.

V České republice se druh vyskytuje po celém území.

Biologie a ekologie: Jedná se o velmi nenáročný druh, který se vyskytuje na většině našich biotopů včetně synantropních stanovišť. Životní cyklus je proměnlivý a závisí na podnebných podmínkách, avšak převážně platí, že mladí jedinci dospívají po několika měsících a umírají několik měsíců po nakladení vajíček. V oblastech s vyššími teplotami, často i u nás, druh přežívá období léta ve formě vajíček, která se líhnou na podzim.

Zajímavosti: Ve studii ze Švýcarska bylo popsáno, že dospělci během kladení vajíček zamrzli a druhý den po rozmrznutí pokračovali v kladení. Někteří jedinci jsou tedy zřejmě schopni přežít krátkodobé zmrznutí.

Měkkýši mají obecně velmi omezený způsob aktivního šíření, často tedy využívají pasivního transportu na větších a mobilnějších organismech, například na ptácích. O těchto transportech víme jen velmi málo z náhodných nálezů ornitologů a zrovna skleněnka je jedním z nejčastěji nalézaných druhů plžů na odchycených ptácích. Kombinace schopnosti tolerovat široké spektrum ekologických podmínek a masivní lepkavé nohy, která dobře přilne na peří ptáků, tento druh předurčují k úspěšnému cestování a kolonizování nových území. Není proto překvapivé, že se druh vyskytuje téměř po celé severní polokouli, a to zřejmě bez přičinění člověka, jak je tomu dnes u mnohých jiných organismů s velkými areály rozšíření. V roce 1950 byl dokonce popsán případ, kdy bylo na těle jediné červenky obecné zaznamenáno sedm jedinců skleněnky průsvitné. 

Literatura:

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Dvořák L., Coufal R., Maňas M. & Horsáková V., 2024: Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at http://mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm, checklist updated at January 26, 2024, maps updated at April 18, 2023. https://doi.org/10.5281/zenodo.10615338

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

Literák I., Literáková Z., Horsák M. & Hromádko M. (2012): S ptáky se mohou stěhovat i plži – pěnice hnědokřídlá přenášela skleněnku průsvitnou. Živa 60 (5): 245–246.

Ložek, V. (1956): Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

Sysoev A. & Schileyko A. (2009): Land snails and slugs of Russia and adjacent countries. –Pensoft publishers, Sofia-Moscow.

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!