Semilimax semilimax - slimáčník táhlý

14. 1. 2021 vytvořil Radovan Coufal

Semilimax semilimax (Férussac, 1802) – slimáčník táhlý

Čeleď: Vitrinidae – skleněnkovití

Status: LC

 

Popis: Průsvitná plochá a tenká ulita dorůstá délky 5 mm a šířky 3 mm. Šedé až tmavě šedé tělo někdy s menšími černými tečkami na plášťovém záhybu dorůstá délky 10–15 mm. Ze spodní strany je ulita kryta pouze tenkou blankou a umbilicus (píštěl) je zakrytý.

 

Možná záměna: Slimáčník táhlý je podobný s. horskému (S. kotulae), který bývá tmavěji zbarvený s výraznějšími tmavými skvrnami na plášťovém záhybu. Hlavním rozlišovacím znakem od s. horského je úzká blanka na spodní straně ulity a zakrytý píštěl. Od zástupců rodu slimáčnice (Eucobresia) se slimáčník liší méně výraznou vrcholovou částí a dominantnějšími posledním závitem. Odlišení živých jedinců je mnohdy problematické, jelikož jejich vrcholová část je překryta pláštěm.

 

Rozšíření: Areál druhu se rozprostírá především ve střední Evropě a na východě zasahuje karpatským obloukem až do Rumunska.

 

V České republice se vyskytuje hojně po celém území.

 

Biologie a ekologie: Slimáčník se vyskytuje v různých typech vlhkých lesů, především v nižších polohách v lužních lesích až do pahorkatin, ale žije také na otevřených mokřadech. Rozmnožuje se v období mezi říjnem a lednem. Klade 50–60 vajíček v 6–9 snůškách mezi listopadem a březnem do vlhkého mechu a hrabanky. Mláďata se líhnou po 3–8 měsících a dožívají se průměrně jednoho roku, přičemž dospělosti dosáhnou zhruba v polovině života.

 

Zajímavosti: Tento druh se řadí mezi takzvané poloslimáky, v angličtině semi-slugs. Z evolučního hlediska se nachází na pomezí mezi ulitnatými a bezulitnatými (nahými) plži. Z původní schránky jim zbyla pouze malá část, do které se již nedokážou schovat a slouží jim tak pouze k ochraně nejdůležitějších orgánů. Některé druhy, jako například tento slimáčník, si část ulity překrývají plášťovým záhybem.

 

  

 

Literatura:

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

 

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č., Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V., (2020): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at . Checklist updated at 27-May-2020, maps updated at 27-May-2020. Creative Commons License

 

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

 

Ložek, V. (1956). Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

 

Sysoev A. & Schileyko A. (2009): Land snails and slugs of Russia and adjacent countries. – Pensoft publishers, Sofia-Moscow.

 

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.