Vicia narbonensis - vikev narbonská

6. 1. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Vicia narbonensis L. – vikev narbonská

Syn.: Faba bona Med.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Bylina s přímými, silnými lodyhami, vysokými obvykle 30–70 cm. Listy většinou s 2–3 páry lístků, které jsou zakončené hrotem nebo úponkou; palisty poloměsíčité, zubaté; lístky celokrajné nebo zubaté. Květenství redukovaná na 1–2(–3) květy. Květy přímo odstálé, koruna špinavě purpurově červená až fialová. Lusky na švech brvité, jinak lysé. Semena kulovitá, hladká, hnědá.

 

Možná záměna: Díky nízkému počtu párů lístků, barvě květů a přímým, silným lodyhám, dobře poznatelný druh.

 

Rozšíření: Původní areál zahrnuje oblast východního Mediteránu  až jz. Asie, Persie, na východ po Afghánistán. Odtud se druh šířil jako kulturní plodina po jižní Evropě a severní Africe. Jinde po Evropě a v ostatních částech světa jsou výskyty považovány za druhotné.

 

V České republice byla doposud zaznamenána jako zplanělá pouze na několika lokalitách ve středních a východních Čechách a v Brně.

 

Ekologie: Nejčastěji se pěstuje jako pícnina na polích. Zplanělé roste na okrajích polí a jako synantrop na zpustlých místech při železnici či v příkopech.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od června do července.

 

Poznámka: Pěstování vikve narbonské je doloženo již od starověku společně s další luštěninou, bobem setým (Vicia faba). Zmínky o pěstování ve střední Evropě pochází z Německa z 19. století. V současnosti je považována za perspektivní plodinu do polopouštních oblastí, zároveň je rezistentní vůči vysokým teplotním rozdílům během dne a noci, v semenné bance přečká i -30°C.

 

 

Literatura:

 

Enneking D. & Maxted N. (1995): Narbon bean (Vicia narbonensis L.). In: Smartt J. & Simmonds N.W. (eds): Evolution of Crop Plants, 2nd ed.,  Longman: London, pp. 316–321.

 

Chrtková A. (1995): Vicia L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 386–414.