Veronica serpyllifolia – rozrazil douškolistý
Syn.: Veronica tenella All., V. neglecta F. W. Schmidt, V. microphylla Kit. in Schultes, V. integrrima Beck
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Status: běžný druh
Popis: Bylina s vystoupavou až přímou, obvykle nevětvenou, krátce hustě chlupatou lodyhou, vysokou do 30 cm. Listy vstřícné, přisedlé, široce vejčité, tupé až zaokrouhlené, celokrajné nebo mělce tupě vroubkované. Hrozen koncový, hustý, za plodu se prodlužující. Koruna modrobílá až téměř bělavá. Tobolky širší než dlouhé, mírně nafouklé, na ploše lysé a lesklé, na okraji žláznatě brvité.
Možná záměna: Dobře poznatelný druh, ostatní druhy ze sekce Veronicastrum se vyskytují jen v subalpínských polohách.
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem zahrnujícím holoarktický pás severní polokoule, s přesahem areálu do sz. Afriky, na Blízký východ, ale též do Himálaje. Dnes však považován za kosmopolitní druh zavlečený do Jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně po celém území od nížin do poloh subalpínského stupně. Řídčeji roste pouze v teplých vápencových územích.
Ekologie: Druh najdeme zejména na pastvinách a sešlapávaných trávnících, na loukách, mezích, při okrajích polí a cest, na úhorech a též ve světlých lesích. Preferuje čerstvě vlhké, hlinité až jílovité, na živiny bohaté půdy. Je součástí řady vegetačních typů.
Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od května do počátku července.
Literatura:
Hrouda L. (2000): Veronica L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, 355–397.
Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!