Veronica officinalis L. – rozrazil lékařský

Syn.: Veronica repens Gilib., Veronica guentheri Opiz, Veronica lanceolata Opiz, Veronica dryadis Schur, Veronica depressa Schur, Veronica tournefortii F. W. Schmidt

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité (dříve Scrophulariaceae – krtičníkovité)  

Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, chlupaté, 10–50 cm vysoké byliny s větveným oddenkem a plazivými, větvenými lodyhami, které v uzlinách často kořenují. Listy jsou vstřícné, obvykle přisedlé, vejčité až eliptické, na okraji vroubkované, na bázi klínovité, na konci špičaté až zaokrouhlené, oboustranně chlupaté. Květenství, vyrůstající z paždí listů na jednoletých větvích, jsou hroznovitá, mnohokvětá. Květní stopky jsou žláznatě chlupaté. Listeny jsou čárkovité, delší než květní stopky. Kalich je čtyřčetný, na bázi srostlý. Koruna je zvonkovitá, modrofialová až sytě fialová, často s tmavším žilkováním. Tyčinky jsou obvykle delší než koruna. Plodem je tobolka.

Rozšíření: Rozrazil lékařský je rozšířen téměř v celé Evropě, od Islandu a Britských ostrovů na západě, po západní Sibiř na východě. Izolovaná arela výskytu leží na Kavkaze. Velmi vzácný je v severním Finsku. Zcela chybí na jihu Pyrenejského poloostrova a na jihu Řecka. Populace v Severní Americe jsou pravděpodobně sekundárního původu.

V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně po celém území, od nížin do vyššího horského stupně. Vzácně se vyskytuje i v subalpínském stupni Krkonoš a Hrubého Jeseníku.

Ekologie: Druh rostoucí na celé řadě biotopů, od rozvolněných a světlých listnatých i jehličnatých lesů a jejich pasek, přes horské louky, pastviny, suché travnaté stráně a louky, po písčiny a vřesoviště. Vyhovují mu na živiny a minerály chudší půdy na kyselém podloží. Je diagnostickým druhem acidofilních bučin svazu Luzulo-Fagion a druhově chudších horských luk svazu Nardo-Agrostion tenuis. Stejně jako u většiny ostatních rozrazilů jsou semena tohoto druhu roznášena mravenci.

Hemikryptofyt až chamaefyt, který kvete od června do začátku září.

Význam: Léčivá rostlina. Sbírá se kvetoucí nať, která obsahuje hořčiny, třísloviny či kyselinu askorbovou. Využívá se při léčení dny a revmatismu či při chorobách horních dýchacích cest.

Taxonomická poznámka: V rámci druhu jsou rozlišovány 2 poměrně vyhraněné morfotypy, které jsou hodnoceny jako variety a některými autory dokonce jako poddruhy. Var. alpestris Čelak. se od nominátní variety liší drobnějšími, roztroušeně chlupatými až olysalými listy, chudokvětým květenstvím, sytě modrými květy či kratšími tyčinkami. Tato varieta roste především ve vyšších polohách na smilkových loukách.

Literatura:

Hrouda L. (2000): Veronica L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 355–397.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!