Unio tumidus - velevrub nadmutý

2. 7. 2009 vytvořil Ondřej Machač

Unio tumidus (Philiphsson, 1788) - velevrub nadmutý

Třída: Bivalvia - mlži, Kmen: Mollusca - měkkýši

Status: VU

 

Popis: Velký mlž, délka lastury 65-90 mm, výška 30-45 mm. Lastura je vejčitého tvaru, na jedné straně zaoblená, na druhé je špičatá. Lastury jsou poměrně silnostěnné 25-30mm. Zbarvení je žlutohnědé, někdy s nádechem do zelena. Zámek lastury je nápadný,  s velkými zámkovými zuby. Tělo je krémově bílé.

 

Možná záměna: Záměna je možná s ostatními velevruby rodu Unio, zejména u mladých jedinců. Velevrub malířský (Unio pictorum) se vyznačuje značně protáhlou lasturou a je vzácnější. Posledním zástupcem našich velevrubů je velevrub tupý (Unio crassus), ten má zase naopak lasturu nápadně oválnou a připomíná tak spíše škebli.

 

Rozšíření: Palearktický druh - střední, severní a západní Evropa.

 

V ČR vzácný druh, jen lokálně hojnější. Hojnější je jen v jižních Čechách (Třeboňsko), jižní a střední Moravě (Pomoraví, Podyjí).

 

Biologie a ekologie: Obývá menší rybníky, zatopené pískovny, ale i pomalu tekoucí vody, kanály apod. Velebruby najdeme zahrabané ve dně, často v blízkosti břehu. Živí se jako všichni naši mlži filtrací planktonu. Velevrub nadmutý je odděleného pohlaví, k rozmnožování dochází v letních měsících. Glochídia (larvální stádia) parazitují na žábrech různých druhů ryb. Velevrub nadmutý se dožívá 5-15 let.

 

Ochrana a význam: Tento druh, v minulosti hojnější, z některých území výrazně ustupuje, v důsledku znečišťování vod a regulací toků. Druh je zařazen v červeném seznamu jako zranitelný (VU).  Je vhodné vysazovat velevruby na nové vhodné lokality, např. nově zatopené pískovny.

 

 unio_tumidus1 unio_tumidus2 unio_tumidus3

 

Literatura: 

 

Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohroženía ochrana, červený seznam. – Sborn. Přírodověd. Kl. Uh. Hradiště, Suppl. 10.

 

Pfleger V. (1988): Měkkýši. Artia Praha.