Turdus philomelos - drozd zpěvný

11. 5. 2010 vytvořil Zdeněk Mačát

Turdus philomelos Brehm, 1831 - drozd zpěvný

Řád: Passeriformes - pěvci, čeleď: Turdidae - drozdovití

Status: běžný druh

 

Popis: Drozd zpěvný je přibližně 20 cm velký pěvec, tedy o něco menší než kos. Svrchní strana těla je zbarvena do hněda, hruď je žlutavě až smetanově bílá s hustě rozsetými skvrnami šípovitého tvaru. Spodní strana křídel je žlutá až béžová. U drozda zpěvného není vytvořen pohlavní dimorfizmus. Mladí jedinci jsou na svrchní straně křídel jemně kropenatí. Vejce jsou modro-zelená, jemně černě kropenatá.

 

Možná záměna: Zaměnit drozda zpěvného můžeme u nás s jinými druhy drozdů. Zbarvením podobný je drozd brávník (Turdus viscivorus), jež je až o 10 cm větší. Celkové zbarvení svrchní strany těla má světlejší. Spodinu křídel má bílou a skvrny na břiše spíše kulaté než šípovité. Další druhy drozdů, drozd cvrčala (Turdus iliacus) a drozd kvíčala (Turdus pilaris), jdou snadněji odlišit díky výraznému zbarvení. Drozd cvrčala má na bocích těla cihlovou skrvnu, stejně jako spodní stranu křídel. U drozda kvíčaly je tělo i hlava šedé, hruď je okrová.

 

Rozšíření: Areál výskytu drozda zpěvného zaujímá Evropu, severní Asii (Rusko, Kazachstán) a severní Afriku. Druh byl introdukován do Austrálie. Částečně tažný druh (přezimuje v jižní Evropě).

 

V České republice jde o běžný druh rozšířený po celém území.

 

Biologie a ekologie: Stanovištěm drozda zpěvného jsou světlé lesy, parky a zahrady. V těchto místech probíhá obvykle dvakrát ročně i hnízdění. Hnízdo je velmi pozoruhodnou stavbou. Je to hluboká miska tvořená větvičkami, mechem a vevnitř je do jemna vyhlazena jílem. Pravidlem bývá, že hnízdo je pečlivě ukryté. Samice snáší okolo 5 vajec, na kterých sama sedí přibližně dva týdny. O mláďata, se pak starají oba rodiče. Hlavní složku potravy drozda zpěvného tvoří hmyz, červi, žížaly a bobule.

 

Hlas: Drozdí zpěv je charakteristický a nezaměnitelný opakováním každé slabiky nejčastěji třikrát. Nahrávku zpěvu naleznete zde. Může ovšem i imitovat jiné druhy či dokonce mechanické zvuky. 

 

  

 

Literatura:

 

Hudec K., a kolektiv (1983): Fauna ČSSR, svazek 23, Ptáci 3/II. - Academia, Praha.

 

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.