Popis: Kos černý je 25 - 30 cm velký pěvec. Jde o jeden z nejběžnějších ptačích druhů v ČR. Typické zbarvení samce je uhlově černé s výrazným žlutým zobákem. Kolem oka má tenký žlutý proužek. Samice je zbavena více do hněda až hnědošeda. Náprsenku má hnědou, čárkovanou. Zobák není tak výrazně zbarven do žluta a i oční proužek je méně sytý. Juvenilní jedinci jsou hnědí až šedohnědí s tělem posetým drobnými tmavými tečkami či čárkováním. Vajíčka jsou zelenomodrá a hnědě kropenatá.

Možná záměna: Kos černý je velmi dobře rozpoznatelným druhem, kterého by nemělo zaměnit ani malé dítě. V ČR se však můžeme setkat ještě s jedním zástupcem kosa a to s kosem horským (Turdus torquatus), ten je však velmi dobře odlišný od kosa černého. Jeho výrazná bílá náprsenka ve tvaru půlměsíce je nepřehlédnutelná. Navíc tento druh obývá pouze horské oblasti.

Rozšíření: Euroasijský druh. V Evropě od Španělska a Velké Británie až na dálný východ Ruska a Číny. Blízký východ. Na severu na hranici severního polárního kruhu.

V ČR jde o běžný druh vyskující se od nížin až do hor. Tažný pták, terý však v poslední době hojně zimuje v městských aglomeracích.

Biologie a ekologie: Kos černý obývá všechny možné druhy biotopů. K hnízdění si vybírá lesy, parky a zahrady, a to až do nadmořské výšky 1300 m. Hnízdění probíhá dvakrát až třikrát do roka, od dubna do července. Konstrukce hnízda je složena ze suchých stebel trav a větviček, slepená hlínou. Má polokulovitý tvar a bývá schována v křoví, na stromech nebo i na budovách. Samice klade 3 - 5 vajec, na kterých sedí. O mláďata se přibližně dva týdny starají oba rodiče. Let kosa černého je rychlý, obloukovitý. Po zemi rychle pobíhá, prohrabává listí. Netvoří hejna. Potravou kosa černého jsou různí bezobratlí, bobule a ovoce. Početnost se v ČR odhaduje na 2 - 4 miliony hnízdících párů.

Txonomická poznámka: V České republice žije poddruh Turdus merula merula, stejně jako ve vetšině Evropy. Turdus merula aterrimus se vyskytuje v oblasti Ukrajiny, Kavkazu a Íránu. Turdus merula mauritanicus pak v oblasti SV Afriky.

Autor: Zdeněk Mačát

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.