Truncatellina claustralis (Gredler, 1856) – drobnička jižní

Čeleď: Truncatellinidae – drobničkovití

Status: VU

Popis: Štíhle válcovitá tenkostěnná a průsvitná ulita světle žluté barvy dorůstá výšky 1,8 mm a šířky 0,8 mm. Jemně matný povrch je zbrázděn jemnými žebírky a závity jsou relativně konvexní. Ústí je hranatě eliptické a obústí často lemuje poměrně slabá ztlustlina. V ústí jsou až tři zoubky, přičemž hltanový je hlouběji v ústí a není vidět při čelním pohledu, nýbrž prosvítá při vnějším pohledu skrz ulitu a často je horizontálně protáhlý.

Možná záměna: Drobničku jižní odlišíme od příbuzných druhů (T. costulata, T. cylindrica) podle jemněji žebernaté ulity, pouze mírně zesíleného obústí, a především v ústí hluboko posazené příčky. Ta je často protažená a není vidět při čelním pohledu na ulitu, pouze prosvítá při vnějším pohledu na tělní závit.

Rozšíření: Areál druhu se rozkládá v celé mediteránní oblasti od JV Španělska, dále přes Krym až na Kavkaz. Populace v České republice a na Karpatském oblouku představují severní hranici rozšíření.

V České republice je výskyt soustředěn do vápencových oblastí, kde se místy vyskytuje hojně (zejména Český a Moravský kras), avšak celkově se jedná o vzácný druh. Mimo vápencové oblasti je u nás známo pouze několik izolovaných výskytů.

Biologie a ekologie: Drobnička žebernatá je u nás vázaná na teplejší oblasti nejčastěji na vápencovém podloží, kde obývá skalní humus a trsy rostlin na většinou částečně zastíněných skalách. V Českém středohoří, jako i na jedné lokalitě v Podyjí, se druh vyskytuje na okrajích kamenných moří (drolin), kde je substrát obohacován vápníkem v citrátové formě z opadu přilehlých lip.

Ohrožení: Z fosilních nálezů je patrné, že po konci vlhkostním klimatického optima v holocénu druh z některých lokalit ustoupil a zřejmě ho tedy negativně ovlivňuje změna klimatu. Hrozbu představuje také vykácení dřevin způsobujících částečný zástin biotopu. Druh je tedy poměrně citlivý na zásah člověka a je ukazatelem zachovalých stanovišť.

Literatura:

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č., Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V., (2023): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at <http://mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm>. checklist updated at April 18, 2023, maps updated at April 18, 2023. https://doi.org/10.5281/zenodo.7848653

Coufal R. (2021): Příspěvek k poznání měkkýšů (Mollusca) Národního parku Podyjí [On molluscs (Mollusca) of Podyjí National Park]. – Thayensia, 18: 103–128.

Horáčková J., Ložek V. & Juřičková L. (eds) (2018): Měkkýši chráněné krajinné oblasti České středohoří [Mollusca of the České středohoří Protected Landscape Area]. – Příroda, Praha, 37: 516 pp. ISBN 978-80-7620-033-3 (printed and PDF version)

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

Ložek, V. (1956): Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

Ložek, V. (1981): Drobničky Truncatellina claustralis a T. costulata. Z červené knihy našich měkkýšů. Živa 4: 142–143.

Sysoev A. & Schileyko A. (2009): Land snails and slugs of Russia and adjacent countries. – Pensoft publishers, Sofia-Moscow.

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!