Triturus carnifex - čolek dravý

29. 5. 2020 vytvořil Zdeněk Mačát

Triturus carnifex (Laurenti, 1768) – čolek dravý

Řád: Caudata – ocasatí, čeleď: Salamandridae – mlokovití

Status: KO, EN, IUCN: LC, Bern II, HD II, IV

 

Popis: Čolek dravý patří ve skupině velkých čolků mezi větší druhy. Dospělá samice dorůstá do velikosti 13–18 cm, samec je menší 10–15 cm velký. Tělo je robustnější a delší než u dalších našich druhů, končetiny jsou rovněž silnější a delší. Hlava je výrazně širší. V době rozmnožování je u samců vidět výrazně vykrajovaný hřbetní hřeben. Zbarvení čolka dravého je v odstínech hnědé, hnědošedé až šedé. Na hřbetě i bocích jsou nepravidelně rozprostřeny tmavé (černé nebo šedočerné) skvrny s rozpitými okraji, které jsou větší než zbývajících druhů a někdy mohou působit vybledlým dojmem. U některých jedinců, častěji u samice, nemusí být tyto skvrny znatelné. Bílé tečkování na bocích zcela nebo částečně chybí. U samic se setkáváme se žlutou, nažloutlou nebo světlou vertebrální linkou, která se táhne uprostřed hřbetu od hlavy až po ocas. Břicho je zbarveno od žlutooranžové až do syté oranžové. Skvrny na břiše jsou poměrně velké, černé, šedočerné nebo šedé a mají tendenci splývat v neúplný pruh. Hlava samců je výrazně mramorovaná (bílá a černá barva). Barevný pruh na ocase samců má jemný nádech do modré až stříbrné barvy.

 

Možná záměna: Čolek dravý je podobným ostatním druhům velkých čolků. Na území ČR tak připadá v úvahu běžnější čolek velký (Triturus cristatus) a subtilnější čolek dunajský (Triturus dobrogicus). Čolek velký nese tmavší zbarvení, ve kterém jsou tmavé tečky na bocích obtížněji viditelné. Tělo méně robustní, hlava užší a končetiny kratší. Čolek dunajský je ještě více štíhlý s úzkou hlavou a krátkými končetinami. Na bocích se hojně objevují malé bílé tečky. Břicho je zbarvené v odstínech syté červené až oranžové s černými ostrými skvrnami, často v symetrickém uspořádání (pruhy). Důležitá je také znalost rozšíření jednotlivých druhů na našem území. Druhy se vzájemně mohou křížit. V oblastech společného výskytu jsou známy hybridní populace. V takových místech je determinace pouze na základě morfologie nepřesná a vyžaduje analýzy na základě jaderné DNA.

 

Rozšíření: Čolek dravý je druh, který obývá celý Apeninský poloostrov a Slovinsko. Jihovýchodní hranice areálu vyznívá v severním Chorvatsku, kde navazuje na areál rozšíření čolka dunajského. Jejich společná kontaktní zóna se táhne severním směrem a tvoří východní hranici areálu přibližně po hraniční ose Slovinsko-Maďarsko, Rakousko-Maďarsko. Na území Rakouska pak čolek dravý vniká do východního vnitrozemí a vyskytuje se jak v okolí Vídně, tak v oblastech Weinviertel a Waldviertel až na nejjižnější část Znojemska.

 

V České republice je čolek dravý rozšířen pouze na jihozápadní Moravě, a to výhradně v okrese Znojmo. Obývá lokality v Národním parku Podyjí a jeho nejbližším okolí (do 5 km severně od hranice parku), kde je známo přibližně 20–25 lokality současného výskytu. Severněji následují hybridní populace s jedinci nesoucími jaderné znaky obou druhů. V jižní části zóny odpovídají spíše genotypu čolka dravého a v severní části převažují znaky č. velkého. Severněji, směrem k Moravskému Krumlovu, je na lokalitách zastoupen již pouze čolek velký. Výskyt v oblasti jižních Čech není dostatečně doložen a vyžaduje další průzkum. Čolek dravý se v ČR vyskytuje na severní hranici areálu výskytu.

 

Biologie a ekologie: Na našem území je čolek dravý vázán na lesní rybníky a tůně nebo nádrže na okraji lesa a lesní mokřady. Většinou jde o dobře prosvětlené vodní plochy s dostatkem vegetace, extenzivní rybí obsádkou nebo bez ryb. Částečně se vyskytuje také ve vysychavých nádržích, kanálech a zatopených lomech. Rozmnožování probíhá podobně jako u ostatních druhů čolků. Samotnému aktu předchází svatební tance, při kterých se samec snaží zaujmout samici a připravit správnou pozici pro nasátí spermatoforu do kloaky samice. Samice lepí vajíčka jednotlivě na vodní vegetaci v průběhu dubna a května. Larvy se vyskytují od května do konce srpna či začátku září. Hlavní složku potravy tvoří plankton, drobní vodní bezobratlí, ojediněle pulci a menší druhy čolků.

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zákonem chráněn jako kriticky ohrožený, v posledním vydání Červeného seznamu byl přeřazen mezi druhy ohrožené (EN), jelikož počet známých lokalit na našem území výrazně vzrostl, což však nedokládá šíření druhu, ale pouze intenzivní výzkum druhu. Na většině lokalit výskytu jsou populace druhu stabilní, jedinci se spíše šíří na nově budovaná místa, které v rámci managentových opatření tvoří Správa NP Podyjí. Nejvýraznější ohrožení druhu pramení ze současných klimatických podmínek, tedy vysychání rozmnožovacích lokalit a ztráty přirozených terestrických biotopů.

 

 

 

Literatura:


Mačát Z., Reiter A., Jablonski D., Jeřábková L., Rulík M., Mikulíček P. (2020): Čolek dravý v České republice: historie, rozšíření a genetické souvislosti. Živa, 1/2020: 39-41.

 

Mačát Z., Rulík M., Jablonski D., Reiter A., Jeřábková L., Rada S., Mikulíček P. (2019): Species‐specific habitat preferences do not shape the structure of a crested newt hybrid zone (Triturus cristatus x T. carnifex). Ecology and Evolution 9 (22): 12446–12458.

 

Moravec J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. Academia, Praha.