Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. – trojštět žlutavý

Syn.: Trisetum pratense Pers.

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: běžný druh

Popis: Volně trsnatá tráva s krátce plazivým oddenkem. Stébla jsou přímá, až 140 cm vysoká, kolénka chlupatá, pochvy listů chlupaté, slabě drsné. Jazýček krátký, uťatý, dřípený. Listové čepele ploché, na líci chlupaté, drsné. Lata podlouhlá, volná, jen za květu rozkladitá, větévky přímo odstálé, slabě drsné. Klásky lesklé, plevy nestejné; plucha lysá, osinkatě 2zubá, s drsnou, kolénkatě zahnutou osinou.

Možná záměna: Určování obvykle nečiní problémy. Z habituelně podobných trav, které mají nestejně dlouhé plevy, je třeba zmínit vzácný ovsířík štíhlý (Ventenata dubia), který má jiný charakter laty, na plevách větší počet žilek a lysé listy, za květu zasychající.

Rozšíření: Areál druhu zahranuje zejména Evropu, na sever zasahuje po jižní část Skandinávie, více na na sever, resp. sz. se vyskytuje mnohem řídčeji a přechází až po Ural. Na východ zasahuje též do Kavkazu do střední Asie. Je znám též ze sz. Afriky. V Severní Americe je nepůvodním druhem.

V České republice je běžným a hojně se vyskytujícím druhem, který se vyskytuje od nížin do hor.

Ekologie: Trojštět žlutavý je významnou součástí řady společenstev luk, pastvin a světlých křovin. V podhorských oblastech dominuje květnatým loukám, v nížinách v údolních oblastech je pro změnu častý na kostřavových loukách, objevuje se též v eutrofních ovsíkových loukách, stejně jako v xerofilnějších variantách.

Hemikryptofyt s fenologickým optimem od května do července.

Literatura:

Apostolova I. et al. (2007): Hay meadows with Trisetum flavescens in Bulgaria: syntaxonomy and implications for nature conservation. – Phytologia Balcanica, 13(3): 401–414.

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!