Trichoniscus pusillus Brandt, 1833 – stínka

Čeleď: Trichoniscidae – stínkovití

Status: běžný druh

Popis: Drobný druh stejnonožce o délce těla 4–6 mm. Tělo je článkované, úzce oválné. Na hlavě jsou dva páry tykadel, z nichž je první pár zakrnělý. Tento druh má na každé straně 3 drobná očka. Zadečkové články jsou zúžené a dobře rozpoznatelné. Telson (poslední zadečkový článek) je uťatý se čtyřmi poměrně dlouhými tergity (štěty). Tělo je pigmentované, celkové zbarvení je narůžovělé až hnědavé.

Možná záměna: Záměna možná s dalšími druhy rodu Trichoniscus (v ČR 5 druhů). T.pusillus je z nich nejhojnější, zbylé druhy jsou vzácnější a jedná se především o reliktní druhy. K přesnému určení je potřeba klíče.

Rozšíření: Evropa (mimo Středomoří), potvrzen výskyt i v Severní Americe.

V ČR hojný druh, po celém území.

Biologie a ekologie: Tento drobný stejnonožec je vázaný na vlhká stanoviště, hojný je např. v lužních lesích, v břehových porostech řek a potoků, ve vlhkých sutích apod. Žije pod kameny, kůrou, v mechu a v listové opadance. Často žije ve skupinkách několika jedinců.  Živí se organickými zbytky, zejména rostlinného původu.

Literatura:

Frankenberger Z. (1959): Stejnonožci suchozemští – Oniscoidea. Fauna ČSR, svazek 14. NČSAV, Praha.

Malinková L. (2009): Suchozemští stejnonožci České republiky s obrazovým atlasem. Bakalářská práce, PřF Univerzity Palackého, 103 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!