Tinca tinca (Linnaeus, 1758) - lín obecný

Syn.: Cyprinus tinca Linnaeus,1758; Cyprinus tinca auratus Bloch, 1782; Cyprinus tincaauratus Bloch, 1782; Cyprinus tincauratus Lacep?de, 1803; Cyprinus tincaurea Shaw, 1804; Cyprinus zeelt Lacep?de, 1803; Tinca aurea Gmelin, 1788; Tinca chrysitis Fitzinger, 1832; Tinca communis Swainson, 1839; Tinca italica Bonaparte, 1836; Tinca limosa Koch, 1840; Tinca linnei Malm, 1877; Tinca vulgaris Fleming, 1828; Tinca vulgaris (non Valenciennes, 1842); Tinca vulgaris cestellae Segre, 1904; Tinca vulgaris maculata Costa, 1838

Řád: Cypriniformes - maloostní, čeleď: Cyprinidae - kaprovití

Status: LC, IUCN: LC

Popis: Lín obecný je 30-85 cm velká kaprovitá ryba. Její hmotnost se v dospělosti pohybuje od 1,2 do 6 kg. Tělo lína je zavalité a krátké, na hlavě jsou malé oči a spodní vysunovatelná ústa, která mají na horním rtu dva malé vousy. Tělo je pokryto drobnými šupinami, proudový orgán je dobře znatelný. Ploutve jsou oblé, ocasní ploutev je slabě vykrojená. Ve zbarvení převažuje tmavě zelená barva. Hřbet je vždy tmavší než boky, ty jsou zeleno-hnědé až zeleno-šedé se zlatavým odleskem. Zbarvení ploutví je tmavé (šedo-černé až hnědo-zelené). Pohlaví lze rozlišit i mimo dobu tření, břišní ploutev samce je nápadně delší, přesahuje řitní otvor.

Rozšíření: Evropsko-Asijský druh. Přirozeně se vyskytuje v celé Evropě a v západní části Ruska (až po jezero Bajkal a v povodí sibiřských řek Ob a Jenisej). Introdukován byl do Austrálie a N. Zélandu, Severní Ameriky (Kanada, USA), jihovýchodní Asie (Indie, Indonésie), jižní Afriky (JAR, Zimbabwe) a částí Evropy (Norsko, Itálie, Irsko).

V České republice jde o původní druh. Těžištěm jeho výskytu jsou střední a dolní toky řek, vodní nádrže a rybníky ve všech povodí (Labe, Odra a Morava).

Biologie a ekologie: Lín obývá stojaté a mírně tekoucí vody středních a nižších poloh. Na lokalitě dává přednost mělčím úsekům s dobře prohřátou vodou. Demerzální druh. Většinu života tráví samotářsky, pouze zimování probíhá v hejnech u dna. Dobře snáší nedostatek kyslíku rozpuštěného ve vodě. Je odolný i proti nadměrně kyselé rašelinné vodě.

Význam: Lín je považován za doplňkový druh rybničního hospodářství. Významný druh pro sportovní rybolov. Maso je chutné, tučné a bíle zbarvené, u nás není tolik populární jako v zahraničí, a proto je lín často vyvážen, především do Německa, Itálie a Rakouska.

Literatura:

Hanel L. (1992): Poznáváme naše ryby. Brázda, Praha, 288 pp.

Hanel L. & Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. ČSOP Vlašim, Vlašim, 448 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!