Thlaspi montanum L. - penízek horský  

Čeleď: Brassicaceae - brukvovité  

Status: C3

Popis: Vytrvalá sivozelená výběžkatá bylina. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, lysé a dorůstají do 25 cm výšky. Přízemní listy tvoří nápadnou listovou růžici, mají eliptický, podlouhle eliptický či obvejčitý tvar. Jsou řapíkaté a na okraji celokrajné. Lodyžní listy jsou podlouhle vejčité, téměř celokrajné a srdčitou bází objímavé. Květy skládají koncové hrozny. Korunní lístky jsou bílé a alespoň 2x delší než lístky kališní. Prašníky tyčinek jsou žluté. Šešulky jsou obvejčité, lžicovitě prohnuté a v dolní části křídlaté. Čnělka je zřetelně delší než výkrojek šešulky.

Možná záměna: Penízek horský lze zaměnit s podobným penízkem modravým (Thlaspi caerulescens). Penízek modravý se odlišuje tyčinkami stejně dlouhými jako korunní lístky, po vypylení fialovými prašníky, čnělkou nepřesahující výkrojek plodu a absencí listových růžic za květu a plodu (penízek horský má tyčinky zřetelně kratší než korunní lístky, prašníky jsou i po vypylení žlutavé, čnělka zřetelně přesahuje výkrojek plodu a listové růžice přítomné i za plodu).

Rozšíření: Celkové rozšíření je velmi ostrůvkovité. Druh osidluje pahorkatiny a hory západní a střední Evropy.

V ČR se druh hojněji vyskytuje pouze v Českém krasu. Ostatní výskyty v Čechách jsou velmi omezené (okolí Litoměřic, Bílichovské údolí ve Džbánu, dolní Povltaví, okolí Želivské přehrady). Na Moravě můžeme penízek horský nalézt vzácně v jihozápadním podhůří Českomoravské vrchoviny (údolí Svratky, Bobravy, Jihlavy). Naší republikou prochází severovýchodní areálová hranice druhu.

Ekologie: Penízek horský roste na skalnatých a křovinatých stráních, v řídkých borech hluboce zaříznutých údolí (např. na hadcovém podloží) a vzácně i ve světlých doubravách. Preferuje mělké půdy na bazických horninách. Kvete od dubna do května.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.