Talpa europaea Linnaeus, 1758 – krtek obecný

Čeleď: Talpidae – krtkovití

Satus: běžný druh

Popis: Jediný druh krtka na našem území. Délka těla 120–170 mm. Hmotnost 65–120 g. Krtek má válcovité, krátké tělo, pokryté krátkou černou srstí, která mu dodává sametový vzhled. Hlava téměř nasedá přímo na trup, je zakončena rypákem. Oči jsou malé - zakrnělé, někdy jsou zcela překryty kůží. Zrak je tak krtkův nejméně vyvinutý smysl. Ušní boltce chybějí, ušní otvory jsou chráněny jen kožním záhybem. Sluch má však krtek poměrně dobrý. Přední končetiny jsou mohutné, dlaně jsou rozšířeny a mají tak funkci lopaty. Slouží k hrabání, hloubení tunelů - jeden z morfologických znaků přizpůsobený k životu v podzemí.

Rozšíření: Palearktický druh (celá Evropa).

V ČR po celém území hojný druh.

Biologie a ekologie: Jeden z našich nejznámějších savců. Můžeme se s ním setkat na loukách, polích, mýtinách a zahradách. Vyhýbá se kamenitým a příliš podmáčeným půdám. Hmyzožravec, přizpůsobený životu v podzemí. Svou přítomnost prozrazuje typickými krtinami - hromádkami přebytečné vykopané zeminy. Tím taky dělá vrásky zahrádkářům, kteří ho neoprávněně považují za škůdce. Právě v zahradách bývá krtek hojným zvířetem. V podmáčených terénech si krtci budují tzv. krtčí hrady, to jsem pozoroval např. na Černovírském slatiništi. Jeden krtek obývá systém chodeb o délce 30 - 50 m. V období rozmnožování (od března) se samci pohybují i v chodbách dlouhých až 150 m. S krtkem se můžeme setkat i na povrchu. Zejména na polních cestách, nebo když překonává vodní překážku - krtek je kupodivu dobrý plavec. Živí se půdními bezobratlými, zejména žížalami a larvami hmyzu např. ponravami. V nepříznivých podmínkách si dělá zásobárnu nedaleko svého hnízda. Vyhrabanou komůrku naplní žížalami (často i několik desítek). Tyto žížaly krtek ochromí kousnutím do hlavové části - tím ochromí její nervovou soustavu a žížala tak výrazně ztratí pohyblivost a krtek má tak zajištěnou čerstvou potravu i v nepříznivých dnech. Denně krtek spořádá až 100 g potravy, mimo žížal tak zlikviduje i mnoho škodlivých larev hmyzu. Období rozmnožování trvá od března do června. Samice asi po 40denní březostí rodí 2–9 mláďat. Porod se odehrává v hnízdní komůrce vystlané suchou trávou. Po pěti týdnech opouští mladí krtci hnízdo, ale ještě nějaký čas se pohybují poblíž samice. Krtek je samotář, aktivní je ve dne i v noci. Dožívá se až 5 let, ale většina krtků se dožije zhruba poloviny. Krtek má mnoho nepřátel od člověka, přes kočky, lasičky a mnoho dalších. Jsou známé dokonce i případy, kdy plavajícího krtka napadla ryba - jelec tloušť (Leuciscus cephalus), o tomto zajímavém jevu  byl publikován v časopisu Živa článek.

Literatura:

Anděra M. & Gaisler J. (2012): Savci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!