Symphyla - stonoženky

19. 9. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Symphyla – stonoženky

 

Popis: Málo známá skupina stonožkovců (Myriapoda). Svým vzhledem připomínající mladé stonožky. Délka těla od 2–10(30) mm. Tělo je protáhlé, článkované a mírně zploštělé, bělavé, nažloutlé nebo bez pigmentu. Tělo je měkké, málo sklerotizované. Hlava je bez očí s dlouhými článkovanými tykadly se smyslovými orgány, dýchací otvory se nacházejí po stranách hlavy. Hřbetní články nesou určovací znaky. Na konci těla jsou nápadné přívěsky, na kterých vyúsťují snovací žlázy. Dospělci mají dvanáct párů noh.

 

Možná záměna: Stonoženky jsou málo zkoumanou skupinou s nepříliš vyjasněnou taxonomií. Jednotlivé skupiny druhů se liší morfologickými znaky na hřbetních štítcích, tvarem přívěsků a jiných morfologických znaků. K druhovému určení je potřeba dobrá mikroskopická technika, zkušenost a srovnávací materiál.

 

Rozšíření: Stonoženky jsou rozšířené v celém světě, v temperátních oblastech i v tropech. Celosvětově je známo okolo 200 popsaných druhů.

 

Z ČR je udáváno 12 druhů pěti rodů - Hanseniella, Scolopendrella, Scolopendrellopsis, Scutigerella a Symphylella.

 

Biologie a ekologie: Stonoženky žijí ve vlhké půdě na lesních i nelesních biotopech, v sutích, pod kameny a padlým dřevem, některé druhy i ve vlhkém dřevě. Jsou velmi hbité a při vyrušení a na světle se rychle snaží ukrýt do nejbližší škvíry. Živí se různými organickými zbytky v půdě. Samci pokládají balíčky spermií v bílkovinovém pouzdře na půdu, které samice nasají do úst a poté s nimi potírají nakladená vajíčka, která kladou v malých shlucích do vlhké půdy. Stonoženky žijí několik měsíců až let.

 

 

Literatura:

 

Rusek J. (2001): Symphyla of the Czech and Slovak Republics. Myriapodologica Czecho-Slovaca, 1, 9–10.

 

Smrž J. (2015): Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Karolinum, Univerzita Karlova v Praze.