Spongilla lacustris - houbovec rybniční

3. 6. 2011 vytvořil

Spongilla lacustris (Linné, 1758) – houbovec rybniční

Čeleď: Spongillidae – houbovcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Vytváří členité vakovité povlaky přisedlé na ponořených předmětech, které mohou mít i několik desítek centimetrů. Tvar kolonie je velice různorodý a závisí na okolních podmínkách. Většinou se setkáme s keřovitými trsy, které jsou tvořeny splynutím mnoha jedinců. Vnitřní stavbu těla tvoří křemičité jehlice. Zbarvení závisí na světelných podmínkách a kvalitě vody. Při dobrých světelných podmínkách jsou houby díky zeleným řasám zbarveny do zelena, obvykle jsou však žlutavé až hnědošedé. Jsou odděleného pohlaví, ale často se rozmnožují i nepohlavně za pomocí gemulí - kulovitá tělíska s obsahem živých buněk.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími sladkovodními houbovci (ve střední Evropě 6 druhů). Houbovec říční (Ephydatia fluviatilis) je spolu s h. rybničním, relativně nejhojnější našimi druhy. Ten tvoří málo členité povlaky v dolních tocích řek, vzácněji i ve stojatých vodách. Přesné určení je podle tvaru křemičitých jehlic a gemulí.

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen ve sladkých vodách Evropy a Asie.

 

V ČR hojný druh, zejména v nížších polohách.

 

Biologie a ekologie: Houbovec rybniční žije přisedle na vodním rostlinstvu, dřevě, kamenech a jiných ponořených předmětech. Často také na stavidlech a molech. Žije převážně ve stojatých a mírně tekoucích vodách - rybníky, přehrady, tůně apod. Živí se prvoky a planktonem. Rozmnožuje se převážně nepohlavně za pomocí gemulí. Na podzim je tělo houby vyplněno drobnými asi jako špendlíková hlavička velkými gemulemi a tělo houby se rozpadá. Tyto gemule jsou velmi odolné a vydrží vyschnutí i mráz. Na jaře se obal gemulí uvolní a houba se znovu rozrůstá.

 

 

Literatura:


Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.

 

Smrž J. (2013): Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Karolinum Praha.