Senecio inaequidens - starček úzkolistý

31. 7. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Senecio inaequidens DC. – starček úzkolistý

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: nepůvodní druh (neofyt)

 

Popis: Polokeř obvykle dorůstající 20 – 50 cm. Stonky větvené, hustě olistěné, naspodu dřevnatějící. Listy přisedlé, čárkovité, celokrajné, na vrcholu s tuhou špičkou. Úbory složené v bohatý chocholík; zákrovní listeny mají bílý, suchomázdřitý, třásnitý lem. Okrajové květy zlatožluté.

 

Možná záměna: Jediný zástupce sekce Fruticosi na našem území, který kombinuje dřevnaté stonky a celokrajné, úzké listy.

 

Rozšíření: Původní areál druhu zahrnuje oblast jižní Afriky, odkud se druh rozšířil s ovčí vlnou do celého světa a dnes je považován za kosmopolitní, invazní druh. V Evropě se objevuje od konce 19. století a šíří ve směru západ-východ, např. v Bulharsku byl poprvé nalezen až v roce 2009.

 

V České republice byl druh poprvé zaznamenán v roce 1997 v kaňonu Labe u Děčína. V posledních 20 letech byl zregistrován téměř ve všech krajích. Výskyt je soustředěn podél významných dopravních cest a uzlů v nižších až středních polohách, zatím ojediněle se objevuje ve vyšších nadmořských výškách.

 

Ekologie: Starček úzkolistý je vázaný na synantropní, ruderální stanoviště s řídkou vegetací. Osidluje okraje komunikací, nádraží, skládky materiálů, rumiště, výsypky, jinak zpustlá místa, ale též náplavy vodotečí. Preferuje štěrkové až hlinité půdy, dobře snáší zasolení. Jako letní druh dobře přečkává herbicidování, které podél tratí obvykle probíhá v jarních měsících. Též je u něj prokázána schopnost alelopatie, tedy potlačování růstu okolních bylin.

 

Chamaefyt s fenologickým optimem kvetení od konce června do září.

 

 

Literatura:

 

Grulich V. (2004): Senecio L. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 250–280.

 

Heger T. & Boehmer H. J. (2005): The invasion of Central Europe by Senecio inaequidens DC. - a complex biogeographical problem. – Erdkunde, 59: 34–49.

 

Kocián P. (2014): První nálezy invazního starčku úzkolistého (Senecio inaequidens) na dálnicích a rychlostních silnicích Moravy a Slezska. – Acta Carpatica Occidentalis, 5: 46–55.

 

Vladimir V. & Petrova A. (2009): Senecio inaequidens(Asteraceae): a new alien species for the Bulgarian flora. – Phytologia Balcanica, 15(3): 373–375.