Scilla siberica - ladoňka sibiřská

8. 2. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Scilla siberica Haw. - ladoňka sibiřská

Syn.: Scilla cernua Delaroche

Čeleď: Asparagaceae - chřestovité (dříve Hyacinthaceae - hyacintovité)

Status: zavlečený druh

 

Popis: Do 20 cm vysoká bylina s drobnou, kulovitou cibulkou. Přízemní listy, vyrůstající obvykle po 2 až 4, jsou úzce kopinaté, zelené, na konci kápovité. Květonosná lodyha je oblá, z jedné strany mírně smáčknutá. Květy, vyrůstající na krátkých, přímých až nicích stopkách, jsou modré, vzácněji narůžovělé či bílé. Plodem je trojpouzdrá, kulatá tobolka.

 

Možná záměna: Od našich původních druhů ladoněk je poměrně dobře odlišitelná. Podobná je však dalšímu, u nás občas zplaňujícímu druhu ladoňka příjemná (Scilla amoena), která se odlišuje přímými květními stopkami, široce otevřenými květy a semeny bez masíčka.

 

Rozšíření: Ladoňka sibiřská je původní v evropské části Ruska a na Ukrajině, především v okolí Černého moře. Zplaňuje v celé řadě evropských zemí (např. Rakousko, Rumunsko, Bulharsko) a v USA.

 

V ČR jde o druh nepůvodní, avšak poměrně často zplaňující. Nezřídka ji můžeme nalézt poblíž lidských sídel či podél vodních toků (především v Polabí nebo Pomoraví).

 

Ekologie: Ladoňka sibiřská roste na svěžích a humózních půdách. Najdeme ji v parcích, ale často také na okrajích lužních lesů, v křovinách a také v okolí lidských sídel, kde zplaňuje.

 

Geofyt, který kvete v březnu a dubnu.

 

Význam: Dekorativní rostlina, pro svoje brzké kvetení je velmi často pěstována na zahrádkách.